Nový sňatek rodiče a výsledná změna ve vztazích a jejich složitosti může v mysli a emocích dítěte nebo dospívajícího vyvolat obrovský zmatek. Poslední roky narůstá počet lidí, kteří vstupují do druhého a dalšího manželství, a rodin s nevlastními rodiči a sourozenci. Přizpůsobit se takovýmto novým podmínkám je nejtěžší pro děti. S těmito problémy se budou setkávat i pracovníci s mládeží.
Důsledky života s nevlastními rodiči a sourozenci
- Zármutek (původní rodina se rozpadla, děti přicházejí o domov)
- Hněv (potlačovaný zármutek je jedním z důvodů výbuchů hněvu)
- Pocity viny (děti mohou pociťovat vinu za rozpad rodiny)
- Ztráta vlivu na situaci (pocit, že člověk nemá situaci pod kontrolou, tím, že se jeden z rodičů znovu vdal/oženil, dítě může mít pocit, že už o něho nemá zájem)
- Stres (vlivem množství změn, se kterými se musí dítě vyrovnat – konflikt loajality vůči druhému z rodičů, stěhování, nová organizace domácnosti apod.)
- Osamělost a deprese (mladí se v nové rodině mohou cítit osaměle)
- Nižší míra vlivu rodičů (studie ukazují, že rodiče v nových rodinách se do života svých dětí zapojují méně, dokonce méně než rodiče z neúplných rodin)
- Nebezpečí sexuálního zneužití (podle studií se nebiologičtí rodiče dopouštějí sexuálního zneužívání na dětech o hodně častěji než biologičtí)
Biblický pohled na život s nevlastními rodiči a sourozenci
Podobně i Ježíš byl dítětem s nevlastním otcem. Mojžíš nevyrůstal v biologické rodině. Bůh stvořil rodinu jako jednotku, neporušený kruh silných, láskyplných a trvalých vztahů, která bude chránit své členy před samotou, chudobou a strádáním a také jako prostředí, kde je možné vzdělávat a vychovávat děti. Jednota je součástí Boží přirozenosti a charakteru. Bůh je jen jeden a přeje si, abychom tutéž jednotu odráželi v našich manželských a rodinný vztazích. Ve skutečnosti to tak však ne vždy je. Může se také stát, že jeden rodič zemře a jeho partner uzavře nový sňatek. I když je život v nevlastní rodině náročný a komplikovaný, může odrážet Boží jednotu, třebaže vznikl na rozbitých základech. Vždyť i sám Bůh je adoptivní rodič. Přijímá všechny, kdo k němu přicházejí v pokání a víře.
Jak můžeme pomoci mladému člověku, který se ocitl v podobně komplikovaných rodinných vztazích:
- Naslouchání. Mnozí mladí mají potřebu to někomu říct, ale mají pocit, že o to nikdo nemá zájem. Potřebují někoho, kdo jim bude naslouchat bez toho, že by je odsuzoval, nebo přerušoval.
- Vcítění (přikyvování, udržování očního kontaktu, nebagatelizovat problémy ani zveličovat)
- Ujištění a povzbuzení (modlete se za dospívajícího, dejte naději)
- Nasměrování
- Povzbuzujte ho, aby se spoléhal na Boha
- Určete zdroj obtíží (pomozte mu mluvit o jeho pocitech a postojích)
- Pomozte dospívajícímu čelit realitě (některé děti věří, že se jejich biologičtí rodiče zase dají dohromady, veďte ho vhodnými otázkami)
- Promyslete společně různé způsoby, jak si může s ostatními členy rodiny promluvit o tom, co ho trápí (pomozte mu se nad tím zamyslet a hledat vhodné způsoby)
- Do procesu zapojte vlastního i nevlastního rodiče (je dobré zvážit tuto možnost)
- Zapojení (zapojte se do procesu odpuštění, smíření a konstruktivního plánování)
- Odborná péče (důležité je odhadnout situaci, kdy je lépe odevzdat situaci odborníkovi)
Více detailů ke každému bodu najdete v knize Poradenství dospívajícím
Článek byl se souhlasem 4D Ministries zpracovaný na základě knihy Josha Mcdowella a Boba Hostetlera, Poradenství dospívajícím.
Foto: Sandy Millar na Unsplash