Nejčastější otázka mladých křesťanů o chození

Jednou z nejčastějších otázek, které řeší mladí křesťané při chození, je: Mohu chodit i s člověkem, který není věřící (následovník Ježíše)? Dal jsem dohromady 7 nejčastějších mýtů, kterým lidé věří o chození s člověkem, který nevěří v Ježíše. Doufám, že vám pomohu při vašich rozhodnutích.

MÝTUS #1: KAŽDÝ POTŘEBUJE SVOJI SPŘÍZNĚNOU DUŠI

Vždyť i Bůh řekl Adamovi, že není dobré být člověku o samotě. Čím dřív ji najdu, tím líp. Je potřeba začít možná i na střední, pokud se dá.

Zapneš rádio a slyšíš:  All you need is love… Pustíš si YouTube a vidíš usměvavé páry, jak cestují okolo světa. Díváš se na svůj oblíbený seriál, který se točí — jak jinak — okolo toho, kdo s kým chodí a kdo se komu líbí.

Nikoho z nás se nevyhne kultuře, ve které žijeme, a ta je nastavená jednoznačně. Všechno, co v životě potřebuješ, je láska. Když to budeš mít, budeš šťastný.

Každý hlas, který slyšíš, ti „šeptá“, že čím dřív vyřešíš tento zásadní problém svého života (samotu), tím lépe. Na to, aby si byl šťastný/šťastná, potřebuješ svoji spřízněnou duši, svoji druhou polovičku, chybějící kousek puzzle.

Hollywood říká, že když se tak stane, všechno se vyřeší. Všechno bude v pořádku. Každý romantický film takhle končí.

Jenže život nekončí romantickým večerem, nocí ani svatbou. A realita tě může pořádně vyděsit. Průměrná rozvodovost, množství partnerů, kterých člověk vystřídá při hledaní „toho pravého“, zklamání, bolest, zlomené srdce, frustrace, hněv, smutek… Tohle nám už hlava zpracovat nechce. Jak je to možné?

Foto od Josh Hild na Unsplash