Vzpoura v dospívání má mnoho různých příčin. V některých případech je to jen neobratné vyjádření neohrabané cesty dospívajícího k dospělosti. V řadě dalších případů však adolescentní vzpoura pramení z řady jiných kořenů.
Příčiny vzpoury
- Špatné vztahy s rodiči – těžko vyžadovat od teenagera dodržování pravidel bez osobního vztahu
- Snaha o komunikaci – řada z mladých se bouří v naději, že je někdo uslyší a pochopí jejich pocity a potřeby
- Potřeba mít vliv na situaci – dospívající touží setřást ze sebe rodičovskou kontrolu
- Nepřítomnost hranic a očekávání – mladí lidé z příliš liberálních rodin mohou proti tomu rebelovat – potřebují ujištění, vedení od rodičů
- Vyjádření hněvu a agrese – pod vlivem určitých situací, ve kterých teenager žije, může pociťovat hněv na konkrétního člověka nebo na Boha (např. rozvod rodičů, smrt v rodině apod.) Tento hněv bývá podnětem ke vzpouře.
- Nepřítomnost vzoru upřímnosti a otevřenosti – rodiče od dětí něco očekávají, co sami nežijí, rodiče, kteří jsou dokonalí a mají vždycky pravdu
Následky vzpoury
Je velmi pravděpodobné, že všichni adolescenti budou tak či onak rebelovat. Vzdorné myšlenky a chování je přirozené. Dlouhodobá vzpoura však může být pro rodiče i dítě nebezpečná a škodlivá.
- Nebezpečné činnosti – užívání alkoholu a drog, vandalismus
- Deprese
- Odcizení – mladí se začnou cítit odcizení od svých rodičů, učitelů, vedoucích mládeže
- Pocity viny – teenageři vědí, že jejich jednání není správné. Často chápou, že jejich chování je i neposlušností vůči Bohu.
- Úzkost a strach – bojí se důsledku svých činů, bojí se pokažených mezilidských vztahů, úzkost se může projevovat fyzickými obtížemi, záchvaty paniky a jiným.
Biblický pohled na vzpouru
Bible hovoří o vzpouře a jejích důsledcích velice jednoznačně. Typickým příkladem vzpoury je příběh o Abšalómově vzpouře vůči jeho otci, králi Davidovi, který zaznamenává 2. Samuelova 15. Semínka vzpoury vidíme už v jeho dětství (polygamní manželství, neklidné rodinné prostředí). Jeho mládí bylo poznamenáno tragédií a vraždou a svému otci se odcizil.
Bible jasně mluví o správném chování dětí vůči rodičům. 5. Mojžíšova 27,16 varuje: „Buď proklet, kdo zlehčuje svého otce a svoji matku.“ A Přísloví 15,20 říká: „Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svoji matkou.“
Děti mají poslouchat, ale rodiče se k nim mají chovat způsobem, který bude k poslušnosti povzbuzovat, ne podněcovat vzpouru (Ef. 6,4)
Reakce na problém vzpoury
Poradenství rebelujícím a delikventním mladým lidem je velice těžký, pomalý a často frustrující úkol. Úspěch může být v lepším případě okrajový. Poradce by měl pamatovat na aktivní modlitbu a společenství. Soustavný kontakt s Bohem dá dospělému při práci s těmito zvláštními dospívajícími sílu a vedení.
- Naslouchání – povzbuzujte dialog, poslouchejte bez toho, že byste ho přerušovali či odsuzovali. Dávejte pozor i na neverbální komunikaci.
- Vcítění – snažte se podívat na situaci očima teenagera a snažte se dávat najevo své pochopení a empatii (oční kontakt, přikyvování, trpělivost…)
- Ujištění a povzbuzení – můžete ocenit jeho upřímnost, ochotu o věcech mluvit, smysl pro humor, inteligenci pod.
- Nasměrování – citlivě a moudře nabídnout pomoc:
- Rozpoznat a vyjádřit důvody vzpoury
- Zamyslet se nad okolnostmi, za kterých by vzpoura nebyla nutná
- Zapojte rodiče
- Snažte se dojít k vzájemné dohodě
- Zapojení – dospívajícího k poslušnosti rodičům nedonutíte, musí sám dospět k přesvědčení, že vzpoura není nejlepší způsob, musí být aktivním účastníkem při řešení konfliktů
- Odborná péče – zvlášť tam, kde je vzpoura spojená s alkoholem, drogami, útěky či předmanželským sexem, je na místě zapojit do spolupráce křesťanského poradce, a to co nejdříve.
Více detailů ke každému bodu najdete v knize Poradenství dospívajícím
Článek byl se souhlasem 4D Ministries zpracovaný na základě knihy Josha McDowella a Boba Hostetlera, Poradenství dospívajícím.
Autor fotky: Jan Kopřiva: https://www.pexels.com/sk-sk/photo/rozlietane-vlasy-vyraz-tvare-blondina-svetlovlasy-3281130/