Mladí služebníci a soužití s rodiči – jak najít vzájemné pochopení?

„Představ si, v neděli šel ráno o devíti do kostela a vrátil se až o půlnoci,“ stěžoval si můj známý na syna, který slouží v chválospěvové kapele. Byl smutný a nahněvaný.
V nejedné milující křesťanské domácnosti dochází často k podobným konfliktům kvůli službě mladých. Své děti rodiče milují a jsou velmi hrdí a šťastní, že děti slouží v církvi, všemožně je v tom podporují, ale všechno má své hranice. Pokud bydlí děti společně s rodiči v jednom bytě, ale přijdou se domů jen vyspat, s ničím nepomohou a/nebo zanedbávají školu, nesetkává se to s pochopením. Jak tomu předcházet? Jak si uspořádat priority? 

Každá rodina si musí najít svou jedinečnou cestu ve vzájemném dialogu, přesto můžeme identifikovat určité společné principy, kterými mohou vedoucí mládeže vést svoje ovečky k správnému a zdravému životnímu rytmu. 

1. Sloužit Bohu neznamená jen v církvi. Máme ve zvyku nazývat službu Bohu jen tu v církvi, ve sboru – jako vedoucí mládeže, dorostu, na chválách, na skupinkách. To je však velký omyl. 
   V I. Kor. 10, 31 se říká: „Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě.“
   V službě Bohu se máme dokázat nejdříve ve vlastní rodině a až potom v církvi. Mládežníky vedeme, aby získali správné návyky nejen pro tuto dobu, ale po zbytek života. Pokud se naučí, že všecek čas tráví pouze mimo domova a vlastní rodina zůstává na posledním místě, je velice pravděpodobné, že tak budou jednou fungovat jako otcové, mámy nebo partneři, což není dobré ani zdravé. 
2. I domácí práce mají své místo. Pomoc v domácnosti není „méně duchovní“. Pokud žiješ ve společné domácnosti s rodiči nebo tě dokonce živí, je úplně samozřejmé, že se zapojuješ do domácích prací.  
   Je možné, že právě teď, dočasně, máš mimořádnou situaci ve sboru a potřebuješ dát své službě všechno. Například organizuješ konferenci mládeže nebo tábor. V takovém případě je dobré se s rodiči dohodnout, vysvětlit jim situaci, stanovit nějaký termín, po kterém budou vaše rodinné rytmy zase fungovat, a ty jim budeš znovu pomáhat. Pokud svůj slib dodržíš a oni se na tebe mohou spolehnout, určitě tě rádi podpoří. Jindy zase bude mimořádná situace v rodině (nemocní rodiče apod.) a ty omezíš službu, aby si více pomáhal doma. Je potřebné v tom hledat Boží moudrost. 
3. I studium má svoje místo. Pokud si obdarovaný tak, že můžeš studovat, měl by si to vzít vážně a dělat to zodpovědně. Studium trvá jen krátkou dobu, jeho ovoce můžeš využívat celý život. Pokud budeš jednou IT odborník, právník nebo učitelka, svými znalostmi můžeš být společenstvu a Bohu velmi užitečný. Upřímně řečeno, už nikdy nebudeš mít tolik volného času, jako během studia. A znovu: jsou období, kdy jde škola trochu bokem a služba má prioritu. Ale takové věci si je potřeba skutečně dobře zvážit a promodlit. Sboroví vedoucí by měli být na takovéto situace rozhodně opatrní a konzultovat je s rodiči. Služba by neměla přikrývat záškoláctví nebo lenivost.
4. Služba není na to, aby ses na ni vymlouval. Každý si musí vstoupit do svědomí, jestli někdy nepoužil službu ve sboru jako výmluvu. Trávíš celý den ve sboru ne proto, že je to potřeba, ale proto, že je to příjemné. Ne proto, že sloužíš, ale proto, že si s přáteli. Doma se potom odvoláváš na náročné duchovní poslání. 
5. Každý si musíme vybrat. Každý si musíme vybrat ze široké nabídky. Nikdo nemůže být všude a dělat všechno. Někdo toho stihne víc, někdo méně. Je potřeba mít určité rezervy na neočekávané komplikace a není dobré si množstvím aktivit zničit zdraví. Pokud studuješ, sloužíš na chválách a pomáháš rodičům, možná že nebudeš stíhat ještě i závodně hrát volejbal nebo chodit každý týden do kina. To si každý z nás musí dobře zvážit a pečlivě uspořádat.
6. Plánuj a informuj. Vždycky je lepší, pokud rodičům včas řekneš, že nebudeš doma a že se musí obejít bez tvé pomoci. Případně, že plánuješ přivést domů mládežnický tým nebo skupinku. Dohodnete se na pravidlech a snaž se je dodržet. 
7. Rodiče nejsou nepřátelé. V každé rodině je občas dusno. Navzdory tomu, že se rodičům něco nelíbí a vyslechneš si od nich nevyžádané rady, jsou na tvojí straně. Je skvělé, pokud je zapojíš do své služby tak, že jim o ní povíš. O svých radostech a starostech, že je požádáš o modlitby, seznámíš je se svými spolupracovníky v týmu. Můžeš si najít zvláštní chvíli, kdy jim poděkuješ za to, že tě uvolnili na tábor, že nechali přespat tvoje přátele u vás doma, že napekli koláče na skupinku. Základem je otevřenost a dobrá komunikace.

Autor fotky: Thirdman na Pexels