Rozhovor s Petrem Králem, ředitelem Teen Challenge v České republice

Pokud jste četli knihu Dýka a kříž, určitě se vám vybaví dramatické okamžiky, za kterých pastor David Wilkerson zvěstoval evangelium mezi newyorskými gangy a posléze ho přivedly k práci s drogově závislými. Tehdy v 50. letech minulého století založil v USA službu Teen Challenge, která má dnes pobočky v 128 zemích světa a více než tisíc center pro lidi s problémem závislostí.
Svoji pobočku má i v České republice a na Slovensku. V Čechách vzniklo Teen Challenge v roce 1994. Věnuje se mladým mužům a ženám závislým na drogách, alkoholu a gamblingu a to ve dvou pobytových střediscích. Kromě toho poskytují poradenství rodinám závislých a angažují se i v rámci prevence. Jednak besedami ve školách, jednak fungováním nízkoprahových center pro děti a mládež.
Poskytují pomoc církvím a školí pracovníky, kteří by se lokálně chtěli věnovat podobně postižené mládeži. Ústředí organizace je v Praze, jednotlivá střediska potom v Šluknově a v Poštovicích.
Na Slovensku se Teen Challenge věnuje hlavně mužům nad 18 let. Vzniklo v roce 1995, teda o rok později než v Čechách. Podobně provozuje resocializační centrum a Domov na pol ceste (následná pomoc pro úspěšné klienty) stejně tak i poradenství pro rodiny klientů, v terminologii Teen Challenge se o nich mluví jako o „studentech“. Svoje centrum má v Seredi.
Něco víc o celé práci jsme se chtěli dozvědět od Petra Krále, kterému jsme položili několik otázek:
Mohl byste se představit? Jaká je vaše funkce – úloha v české větvi Teen Challenge? Jak dlouho v organizaci pracujete?
V roce 1994 jsem pomáhal zakládat TC v České republice a také vedl nejprve první středisko v Beskydech a následně, po přestěhování celé práce, středisko ve Šluknově. Od roku 2020 mám na starosti celou práci TC v ČR. To v praxi znamená pomáhat všude, kde jen to jde, aby naše vize pomáhat závislým a jejich blízkým mohla pomoci maximu potřebným.
Co vás přivedlo k této práci?
V roce 1985 jsem uvěřil a zároveň spolu s přáteli začal sloužit mladým lidem evangeliem. Mnozí z nich byli závislí. Hledali jsme způsob jak jim pomoci a začali jezdit do Polska na semináře, které pořádala polská církev, tam jsme také poznali lidi z TC v Evropě, kteří nám postupem času pomohli začít s touto prací i v ČR.
Je za vznikem a provozem Teen Challenge v Čechách nějaká konkrétní církev?
Za vznikem stojí především sbory Apoštolské církve v Českém Těšíně a Třinci, které nám poskytly podporu a také první středisko v Tyře, kde jsme mohli začít. TC ale není denominační práce. Máme mnoho dobrovolníků z různých církví, mnoho finanční i praktické podpory přichází od členů sborů různých denominací. Zároveň především práce na ulicích závisí na sborech mimo denominaci AC. Zároveň střediska i dětská centra jsou dobře ukotvena ve spolupráci s místními církvemi, které slouží pro klienty programu, ale i pro děti z dětských center jako most k nové komunitě přátel.
Jak oslovujete potenciální klienty? Děláte i nějakou terénní práci, kdy je sami vyhledáváte? Nebo jste pouze k dispozici, když se vám ozvou sami nebo jejich rodiny?
Klienti do programu přicházejí různými cestami, někteří si nás najdou na internetu skrze naše webovky www.teenchallenge.cznebo www.propojenagenerace.cz . Někteří přicházejí na doporučení svých přátel, rodin, partnerů a někteří skrze naše kontaktní centra, kterých máme v současnosti 10.
Teen Challenge je křesťanská organizace. Jak se to konkrétně projevuje na vaší práci? Jak klienti reagují na evangelium?
Jednak očekáváme aktivní víru od pracovníků TC, kteří se podílejí na poradenství, vyučování a jiných aktivitách programu. Věříme, že je to především osobní příklad spojený s konkrétní dovedností pracovníka, který pomáhá klientům programů řešit jejich závislost. Biblické příběhy a principy jsou východiskem pro hledání řešení pro změnu, definování životních hodnot, jako důležitý vnímáme vztah s Bohem, modlitba je klíčovým prvkem programu. Většina klientů reaguje vstřícně. Našim cílem není předávání dogmat, ale praktické využití v osobních životech, které povede k osobní svobodě, schopnosti odpustit a přijmout odpuštění, milovat a být v osobním životě přínosem pro druhé.
Jak poznamenalo vaši práci covid období?
Poznamenalo především dětská a kontaktní centra, která musela hledat nové příležitosti a způsoby, jak sloužit. Ve střediscích jsme nezaznamenali příliš problémů, vyjma toho, že jimi prošla nákaza. Klienty do programu přijímáme, ale musí projít testy, náš lékař je pro nás s ochotou dělá. Bohužel také nemůžeme jezdit se službou povzbuzení do různých sborů, kde budujeme partnerství. Nicméně jsme vděční, že i přesto přichází praktická podpora, bez které bychom nemohli fungovat.
Média občas uvádí, že v období corona krize se zvýšil počet závislostí. Je to tak? Jak to vnímáte u vás?
Takovéto statistiky nejsme schopni vést, jelikož neděláme plošné výzkumy. Osobně si myslím, že do jisté míry může izolace přinést psychické potíže, které lidé mohou řešit zvýšeným užíváním alkoholu nebo psychofarmaky, a to zvláště ty, kteří mají málo osobních podpůrných vztahů. Nemyslím si ale, že dojde k nějakému extrémnímu zvýšení počtu závislých, spíše ti, kteří jsou dnes v kategorii ohrožených závislostí, přejdou do kategorie závislých, což samozřejmě problém je. Pravdou ale je, že již současné statistiky užívání návykových látek a nelátkové závislosti jsou v ČR tristní.
Pokud chcete o organizaci vědět více, případně požádat o spolupráci při službě mladým, vše potřebné najdete na jejich webových stránkách: