Šest rad od apoštola Pavla

Když jsem si studoval knihu Skutků, oslovil mě vícerými kvalitami, které jsem viděl v životě apoštola Pavla. Během pozornějšího zkoumání jsem zjistil, že jde o nadčasové principy, kterým se každý lídr nebo následovník Pána Ježíše nevyhne. Totiž věrný následovník sdílí evangelium, a tak vede lidi ke Kristu. To prakticky znamená, že každý Ježíšův následovník je lídrem. V následujících řádcích se podělím o šest principů, které najdeme v 18. kapitole knihy Skutků, verše 18-23.  

I. Dodržuj svoje slovo (plň svoje sliby)! 

V 18. verši čteme: „Protože učinil slib, dal si v Kenchrejích ostříhat vlasy.“ Jde o nazarejský slib, avšak svědčí o tom, že apoštol Pavel byl muž slova a dodržoval sliby. Bible nás i na jiných místech vede k tomu, aby naše „ano“ bylo „ano“ a naše „ne“ bylo „ne“ (Mt 5, 37). Často tak lehce slíbíme, např.: „Budu se za tebe modlit, přijdu se na tebe podívat, přijdu ti pomoct, … “ a potom to nedodržíme. Lídr má jít příkladem a má být známý tím, že si stojí za svým slovem. Dodržuj sliby a závazky, které dáváš nejen lidem, ale i sám sobě (od zítra… nebudu tolik času trávit u TV, už nebudu jíst sladké tento měsíc, budu číst, modlit se pravidelně…). Jestli sami sobě nedokážeme rozkázat, jakou váhu mají naše slova pro duchovní svět? Nejde jen o nějaké doporučení, ale o Boží příkaz. Pavel, muž plný Božího Ducha, dodržel slovo, slib! Jako lídr buď známý tím, že dodržuješ svoje slovo a sliby, které dáš. 

II. Buď příkladem! 

V 19. verši vidíme: „Dostali se do Efezu, kde oba manželé už zůstali. Pavel tam šel do synagógy a hovořil se Židy.“ Pavel nevedl lidi do něčeho, co sám nedělal. Když mluvil o důležitosti zvěstovat Krista, sám šel příkladem. Vedoucí se často zlobí, když lidé chodí na programy pozdě. Ale oni sami mají s dodržováním času problém. V případě, že se dohodneme na konkrétní době setkání a sami přijdeme pozdě, ne jednou ale opakovaně, nejsme dobrým příkladem. Jsme městem postaveným na vrchu a náš život křičí hlasitěji než naše slova. Kvůli Vám se můžou Bohu posmívat (R 2,24) nebo ho můžou oslavovat (1Pt 2,12). Pavel, muž plný Božího Ducha, byl příkladem. Jako lídr vždy veď příkladem! 

III. Nedávej laciný souhlas a nauč se přijímat nesouhlas!

Ve verši 20 je napsané: „Ačkoli ho žádali, aby s nimi zůstal delší dobu, on jejich pozvání nepřijal.“ Apoštol Pavel uměl říct NE, když to bylo potřebné. Mnoho křesťanů služebníků, jako i já sám, často neumí říct NE a potom to způsobuje problémy nebo trápení, např. ztráta radosti ve službě, vyhoření. Totiž potřeby tady vždy budou. Každé naše ANO zároveň znamená NE pro něco jiné. Když řekneme ano TV, potom ne knize. Když řekneme ano jednomu člověku, potom ne druhému. Máme omezený čas a Bible nás vyzývá s ním moudře zacházet. (Ef 5,16) Být Boží neznamená na všechno říkat ANO, ale znamená to říct ANO na Boží věci ve správný čas! S tím souvisí, že jako lídři se potřebujeme naučit přijímat i nesouhlas (tady křesťané akceptovali Pavlovo NE). Mnozí křesťané, když dostanou negativní odpověď, jsou náchylní urazit se. Mají problém se odosobnit, a proto berou negativní odpověď velmi osobně. Nerozlišují mezi tím, kdy můj nápad nebo návrh dostal červenou, ale ne mojí osobě. Na našem vztahu se přece nic nemění. Pavel, muž plný Božího Ducha, nedával ke všemu souhlas! Jako lídr, nedávej lacině souhlas a zároveň se nauč přijímat nesouhlas!

IV. Připomínej si, že Bůh má vždy poslední slovo ve tvém rozhodovaní! 

Verš 21 : „když se s nimi loučil řekl: „Já se k vám vrátím, bude-li Bůh chtít.“ Tento princip najdeme nejen u Pavla, ale vidíme ho i u Jakuba (Jk 4,14-15). Nikdo nemá jistotu zítřka. Vědomí toho, že On má poslední slovo, nás vede k pokoře a odkázanosti na Něho! Víme, že sami to nezvládneme a že to není o nás. Toto nás nemusí děsit, ale naopak se z toho můžeme radovat, že v tom nejsme sami, protože Bůh je s námi. Pavel, muž plný Božího Ducha, si uvědomoval, že Bůh má vždy poslední slovo v jeho rozhodovaní a on se nedokáže za nic zaručit! Jako lídr si pravidelně připomínej, že Bůh má vždy poslední slovo.

V. Zajímej se o lidi a dělej to vědomě a cíleně! 

Verš 22 říká: „Z Efezu do Cesareje a odtud se vydal do Jeruzaléma, aby pozdravil církev. Potom odešel do Syrské Antiochie.“ Pavel se zajímal o ostatní bratry a sestry. Boží slovo nás vyzývá k tomu stejnému, abychom nemysleli jen na sebe. Především nedělní, pracovní, profesionální vztahy. Jestli komunikujeme a voláme si jen tehdy, když něco potřebujeme, tak máme jen pracovní vztahy. Církev je rodina, která daleko přesahuje pracovní vztahy a zahrnuje upřímný, nezištný zájem. Jako lídři buďme iniciátoři. Pavel, muž plný Božího Ducha, se zajímal o ostatní bratry a sestry! Jako lídr se zajímej o ostatní vědomě a cíleně, i kdybys ty z toho nic neměl. 

VI. Investuj do lidí! 

Verš 23 říká, že „Když tam pobyl nějaký čas, vydal se znovu na cestu. Procházel galatskou krajinou a Frygií a posiloval tam všechny učedníky.“ Pavel posiloval, povzbuzoval a budoval věřící. Věřím, že toto má dělat každý lídr. Mnozí by rádi změnili celý svět, ale každý z nás se může podílet na změně celého světa jednoho člověka. Všímej si jednotlivců, buduj je, služ jim a investuj do nich! Pavel, muž plný Božího Ducha, to dělal. 

Shrnutí: 

Šest veršů, šest principů pro Kristovy následovníky a lídry (Sk 18, 18 – 23)

1. Dodržuj svoje slovo (plň svoje sliby)!
2. Buď příkladem!
3. Nedávej laciný souhlas a nauč se přijímat nesouhlas!
4. Připomínej si, že Bůh má vždy poslední slovo ve tvém rozhodovaní! 
5. Zajímej se o lidi a dělej to vědomě a cíleně! 
6. Investuj do lidí!