Multigenerační církev – Potřebujeme v církvi různé generace?

Náš sbor byl vždy poměrně mladý, generace 70 plus se u nás vyskytovala vzácně. Starší generací bych u nás nazvala spíš lidi 50 plus. Tam patřím i já. Poslední léta spolupracuji ve sboru se stále mladšími lidmi. Jsou to lidé, kteří by mohli být mými dětmi. Kdysi jsem je jako malé vedla na besídce a teď jsou moji kolegové. Tykáme si a někteří jsou dokonce mými lídry ve službě.

Nevím, jak to vnímají oni sami, ale já osobně s nimi spolupracuji velmi ráda a nesmírně si vážím, že mě přizvali do týmu. Nikdy jsem si nemyslela, že já jsem ta nejlepší a nejzkušenější a automaticky mě musí každý snášet ve službě. A oni podobně se ke mně chovají s úctou, laskavostí a přátelstvím. Vzájemně se doplňujeme a v konečném důsledku je to přínos pro samotnou službu. A o to jde.

V Bibli máme několik příkladů spolupráce různých generací v církvi. Ve 2. kapitole listu Titovi dává apoštol Pavel rady, jak se v církvi mají chovat různé generace. Předpokládá tedy, že se v církvi nacházejí. Apoštol Pavel měl také žáky a spolupracovníky o generaci mladší, velmi oblíbenými byli Timotej a Titus. Timoteje nazývá „milovaným synem“ (1 Tim 1,2) a deleguje na něho zodpovědnost starat se o křesťanské komunity, i když byl poměrně mladý: „Nikdo ať tě nepodceňuje pro tvé mládí…“ (1 Tim 4, 12).

Proč potřebujeme v církvi různé generace? 

1. Starší generace potřebuje svoji příležitost 

Podle 2. Tim 2,2 a Tit 2, 1-8  mají starší křesťané vyučovat ty mladší a vychovávat nové generace učedníků a služebníků. Pokud však mladé ve svém okolí nemají, nebo je svým chováním vyženou, nemohou naplnit toto poslání.

2. Komunita lidí okolo církve je také multigenerační

Zdravá církev zvěstuje evangelium svému okolí. Lidé okolo nás jsou z různých generací, a proto je dobré, pokud i zvěstovatelé jsou z různých generací.

3. Generace se potřebují učit jedna od druhé

I když si to někdy nemyslíme, každá generace má svoje obdarování, kterými dokáže obohatit ostatní. Pokud se umí vzájemně doplňovat a společně se ovlivňovat, vyučovat novým věcem, je to vždycky na požehnání celé církve.

4. Někteří členové potřebují křesťanské rodiče

Mladí lidé, kteří přicházejí do církve, nemají vždy křesťanské zázemí v biologické rodině. Je proto dobré, pokud takové „duchovní“ rodiče najdou ve společenství. 

5. Silná církev se učí z minulosti, zatím co se připravuje na budoucnost

Starší generace prožila mnohé krize a náročné situace, které mohou být užitečné a usměrňující i v budoucích časech. 

Proč je to tak těžké budovat multigenerační církev?

1. Generační rozdíly tady reálně existují

Každá generace vyrostla za jiných společenských podmínek. Každý máme jiný životní styl, v mnohém i jiné hodnoty, přesvědčení. Často se necháme ovlivňovat různým klišé, bez toho, že bychom přemýšleli a otevřeně se dívali okolo nás. Pro starší jsou mladí nezodpovědní a lehkovážní a pro mladé jsou zase ti starší zatrpknutí a málo flexibilní. Ale ne vždy je to tak. Je potřeba se přesvědčit a možná zjistíte, že vaši mladí jsou velmi schopní a zodpovědní a vaši staří jsou radostní a otevření novým myšlenkám. 

2. Každý sbor automaticky inklinuje k vlastní generaci

Je to přirozené. Každý z nás se raději přátelí se svými vrstevníkmi. Máme si co říct, rozumíme stejným věcem. Přijmout za přátele, spolučleny sboru lidi z jiných generací si vyžaduje úsilí a odhodlání.

3. Vzájemné soužití může způsobit, že se budou všichni cítit trochu nekonformně

Žít v multigenerační komunitě znamená radostně Pána chválit písněmi, které se nám nelíbí, nebo poslouchat historky, které nás nezajímají. Vyžaduje si to hodně kompromisů a pokory. Vidět v každém člověka „vyššího od sebe“. 

4. Mnozí starší věřící chtějí, aby byla jejich církev vícegenerační, ale aby se nic neměnilo.

Pro starší generaci je skutečně těžké přijmout potřebné změny na získání mladších generací. Je to zvlášť těžké, pokud sami nebyli nikdy učedníky. 

5. Někteří mladší lídři chtějí také multigenerační sbor, ale byli by nejraději, aby ti starší seděli jen v koutku a do ničeho se nepletli.

Líbí se jim, pokud starší finančně přispívají, ale nejsou nadšeni, pokud se vyjadřují k některým změnám.

Když jsem bola mladá, znala jsem několik lidí ve věku mých rodičů, kteří mě mimořádně ovlivnili na cestě víry. Byli pro mě neuvěřitelně vzácní a bez nich bych nebyla tam, kde jsem dnes. Teď, když patřím k té „starší“ generaci, znám mnoho mladých lidí, kteří jsou nesmírně zodpovědní, moudří a dělají úžasnou službu Bohu. Ani bez nich by náš sbor a já sama nebyla tam, kde jsem.

Každá generace má svoje obdarování a slabosti a samozřejmě závisí i na osobním posvěcení každého jednotlivce. V Bibli máme krásné příklady velmi mladých lidí, kterým Bůh svěřil náročné úlohy jako např. král David, Josef, Daniel, Timotej a určitě byste našli i další. A nacházíme tam i příklady velmi starých lidí, kterým Bůh stejně tak svěřil vážné poslání – Abrahám, Mojžíš a další. 

Žádná generace není vyvolená. Nejlépe je, pokud můžeme žít všichni spolu. Je to náročné, vyžaduje si to hodně úsilí a hlubokou pokoru, ale stojí to za to.

Autor fotky: Andrea Piacquadio: https://www.pexels.com/sk-sk/photo/vztah-vidiek-starsi-ludia-slnecny-luc-3768131/