Bibličtina naše každodenní 1: Haleluja

Znáš to: řečník na tebe uprostřed tématu vybafne slovo, které si už zřejmě slyšel, ale vůbec mu nerozumíš, na chválách se opakuje refrén, a ty jen zčásti tušíš, co vlastně znamená, nebo čteš Bibli a v někoho modlitbě zazní cosi skutečně cizí. Janči nedávno napsal článek Proč si dávat pozor na „křesťanštinu“?, který tento problém úplně vystihl. A proto jsme se rozhodli začít novou sérii, ve které se společně podíváme na slova, která sice slyšíme často, ale možná vůbec netušíme, co skutečně znamenají. Dnes si pro nás studium připravil Viktor.

Co znamená „Haleluja“?

Slovo, které budeme dnes probírat, pravděpodobně dobře znáš a pravděpodobně si ho už i vícekrát použil. Často, když ho máme na rtech, ani nevíme, co vlastně říkáme — tak lehce se zpívá a tak radostně ho říkáme, když se něco podaří. Je to slovo Haleluja.

Halleluja הַלְּלוּ-יָהּ haləlū-Yāh, se v originálu skládá ze dvou slov, první je helelu a druhé Yah. Helelu je rozkazovací způsob druhé osoby mužského rodu množného čísla hebrejského slova hilel, což znamená radostná oslava písní. Takže první část tohoto slova nám dává příkaz, abychom oslavovali, abychom se něčím chválili. Druhá část je slovo Yah a je zkratkou pro YHVH, nebo Boží jméno v hebrejštině. Tohle jméno bylo poprvé použito, když se Pán Bůh zjevil Mojžíšovi.

Foto od Mick Haupt na Unsplash