Efektivně o Efezským 8: Na správné straně Zákona. Jak mohou pohané žít s výsadou být Božím lidem I (Efezským 4:17-5:20 a Levitikus)

Jste pohané, ale nebuďte pohanští

Pokud si pamatujeme na téma zahrnutí pohanů do Božího lidu, které se táhne celou Epištolou Efezským, verš 4:17 nás může dost zaskočit. Ano, je úžasné, že věřící pohanského původu jsou teď zahrnuti do Božího lidu, a ano, tato nová situace je úžasná – Boží příbytek je konečně tam, kde by měl být, ale, velmi vás prosím, „nežijte už tak, jak žijí pohané v marnosti svého smýšlení.” Je úžasné, že pohané jsou zahrnuti do Božího lidu, to ale neznamená, že by měli zůstat úplně nezměněni, když se přidávají k Božímu lidu. Velká výsada být Božím příbytkem přináší nevyhnutelnost změnit svoje chování. 

Jednoduchá otázka starosmluvního Zákona

V této chvíli jsme už viděli více odkazů na části starosmluvního Zákona (pokynů v prvních pěti knihách Bible). Epištoly Galatským a Kolosským, které jsou v mnohém velmi podobné Listu Efezským, jasně hovoří, že poslouchat starosmluvní zákon může být nesmírně kontraproduktivní a vlastně úplně protikřesťanské, pokud se to dělá nesprávně. Oba listy však ukazují, že existují aspekty Zákona, které stále platí i v novosmluvních časech. Epištola Efezským, která jasně nenapravuje specifické falešné učení, prezentuje stejné myšlenky, avšak mnohem pozitivněji. Říká spíš „Zůstaňte na správné straně Zákona“ než „Nechoďte na nesprávnou stranu Zákona.“

Tato otázka rozděluje křesťany celá století: Co ze starosmluvního Zákona platí pro nás dnes, když už Ježíš přišel? Nejlepší odpovědi na tuto otázku jsou úplně založené na Novém zákoně a snad jich několik najdeme zvážením podobností mezi Efezským 4:17-5:20 a knihou Levitikus. 

To se trochu liší od předešlých propojení mezi Epištolou Efezským a starosmluvními knihami, protože tady nemáme očividné citace nebo obzvlášť výrazné odkazy (ač pár slabých tam je). Tento oddíl Efezským dále cituje Starý zákon, včetně Žalmů (Efezským 4:26) a Izajáše (Efezským 4:30, 5:14, jak jsme si ukázali minule), takže vidíme, Starý zákon formuje to, co Pavel píše. Na širší rovině konceptů tady však existuje hodně podobností s knihou Levitikus, které nám pomohou pochopit, jak by měl vypadat zdravý postoj k Zákonu. 

Velmi zjednodušená zvěst a struktura knihy Levitikus

Levitikus je úžasná, ale hustá kniha o Boží svatosti, a velkém problému a výsadě, které přináší jeho přebývání uprostřed jeho lidu. Je možné získat z knihy Levitikus hodně v podstatě jen jejím čtením jako dlouhého seznamu Božích náročných požadavků (které jsou ale oprávněné, vzhledem na to, kým je). Ještě víc se však dá získat, když si v knize všimneme jistý vývoj. V knize Levitikus je více momentů, které její napětí posouvají dopředu a při kterých se mění druh Božích požadavků. 

Kvůli stručnosti to hodně zjednodušíme: Levitikus 16 je nesmírně důležitá kapitola. Je to kapitola, kterou začíná Den smíření, výroční oslava, díky které mohla Boží přítomnost zůstat uprostřed jeho lidu, navzdory jejich ne-svatosti a nečistotě. Patřilo k ní obětování dvou kozlů, včetně kozla pro „Azazela“, který symbolicky převzal hřích celého lidu a potom byl ponechán odejít do pouště a odnést hřích mimo tábora.

Velmi zjednodušeně můžeme Levitikus rozdělit na dvě části: před Dnem smíření a po Dni smíření. V Levitikus 1-15, před Dnem smíření, je hodně nařízení o obětech (například zvířat nebo obilí). Ony představovali způsob, jak se Boží lid mohl dostat do Boží přítomnosti, a pokud šlo všechno dobře, dát si s ním rodinné jídlo. Je tam hodně pravidel o tom, jak lidé mohou být dostatečně rituálně čistí na to, aby mohli vůbec uvažovat o přiblížení se k Boží přítomnosti, aby přinesli oběť. Velký důraz se klade na to, jak se lidé mohou rituálně očistit, aby byli v přijatelném stavu (a vyhnuli se opakovaní Levitikus 10!).

Po Levitikus 16 se však důraz mírně mění. Boží přítomnost uprostřed jeho lidu je nadále důležitá, ale přidává se tady vize, aby nejen Boží lid mohl vejít k Bohu a trávit s ním čas, ale taktéž, aby celý lid byl dostatečně svatý na to, aby Bůh mohl vyjít ven. V Levitikus 26:12 Bůh říká, že pokud Izrael bude svatý, „Budu procházet mezi vámi, budu vám Bohem a vy budete mým lidem.” Bůh, který se prochází mezi svým lidem, je podobné vyjádření jako to, které čteme o Zahradě v Edenu před Pádem. Bůh ukazuje svému lidu způsob, jakým může být místem jeho přebývání celé shromáždění a nejen malý stan uprostřed nich. 

Motivy z Epištoly Efezským v druhé polovině Levitikus

Tento konečný cíl hodně připomíná Epištolu Efezským. Bůh přichází, aby přebýval ve svém lidu. Zarážející na tom je, že způsob, kterým se to podle Levitikus může stát, také velmi připomíná Epištolu Efezským.

Přesně ty věci, které mají pohané dělat teď, když se stali součástí Božího příbytku v Efezským 4:17-5:20, jsou taktéž přesně ty věci, které Bůh povolává konat svůj lid v druhé části Levitikus. Nemá to nic společného s obětováním zvířat nebo obilí, a nic s rituální čistotou: to by znamenalo návrat k systémům Zákona, které byly zrušeny (viď Efezským 2:15) a návrat do období, když Boží přítomnost byla jen na jednom fyzickém místě uprostřed jedné skupiny lidí. Namísto toho to souvisí se vztahovou čistotou, která umožní Bohu postavit svůj živý chrám v lidech. Tato vztahová čistota se týká vztahu s Bohem i vztahů s jinými členy jeho lidu. 

Dvě hlavní kategorie, na kterých Bohu zřejmě záleží nejvíc v druhé polovině Levitikus, když dává pokyny celému lidu (na rozdíl od například specifických pokynů pro kněze), se týkají vzájemné lásky (např. Levitikus 19) a odmítání modloslužby (např. Levitikus 17), včetně dobových modloslužebných praktik, jako jsou například různé druhy sexuální nemravnosti (např. Levitikus 18 a 20). 

Takže když Pavel říká „nežijte už tak, jak žijí pohané…,“ nepřekvapí nás, že to zní podobně jako Levitikus 18:3-4: „Nesmíte jednat po způsobu egyptské země, v níž jste sídlili, ani po způsobu kanaánské země, do které vás vedu. Nebudete se řídit jejich zvyklostmi. Budete jednat podle mých řádů a dbát na má nařízení; jimi se budete řídit, neboť já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Oblasti změn pro pohany v Boží komunitě

Potom, co Pavel uvedl svůj nadpis „Nežijte už tak, jak žijí pohané“ ve 4:17-24, podrobněji rozebírá, co tím myslí. Nejprve se zaměřuje na to, co to znamená pro jejich vzájemný vztah v 4:25-5:2. Staví do kontrastu nesprávný, bývalý způsob, jakým žili (například faleš, krádež a hněv) a představuje lepší způsob, jak žít, na základě dobré zprávy, kterou zase ohlašoval v Efezským 1-3 (viď např. Efezským 4:32). Tento lepší způsob se podobá na některé části Levitikus 19, například verše 11 a 17-18.

Za druhé, od 5:3-20* Pavel řeší, jaké způsoby modloslužby by Boží lid měl odmítat. Teď, když se stali Božím příbytkem, je absolutně nepřijatelné, aby nadále pokračovali v praktikách uctívačů model. Do této kategorie patří opilství (5:18) a sexuální nemravnost (5:3), která je v Levitikus 18, 19:29 a 20 velmi výrazným tématem. Zajímavou na tomto oddíle je alternativa k modloslužebnému životu. Kromě různých způsobů, jak říct „vyhýbejte se zlým věcem“ (například odhalováním zla/modloslužby ve svém vlastním životě, jako je to v 5:8-14), zdá se, že hlavní pozitivní alternativou je být vděčný (5:4 a 5:20). Mocný způsob, jak můžeme vzdorovat lákání jiných bohů, jak se můžeme vyhýbat vábení proti-božského světa okolo nás, a alkoholu a sexu, které vypadají o tolik lépe, je pěstovat vděčnost za dobro evangelia, které bylo zjeveno, a do kterého mohou být zahrnuty všechny národy. 

Pokud pravidelně děkujeme Bohu za to, že můžeme být součástí jeho nového příbytku, pomůže nám to žít v tomto světě po Dni smíření, nechodit po cestách pohanů a zůstat na správné straně Zákona. 

*Tento oddíl ve skutečnosti nekončí v 5:20. Spíš třeba považovat za velký oddíl část 4:17 až po 6:9. Od 5:21 však Pavel začíná používat mírně odlišný princip ze Zákona, proto se tomu věnuje zvlášť další článek.

Zdroj: WOLSTENHOLME, Barney. 2022. On the right side of the Law. How Gentiles can live the privilege of being God’s people I (Ephesians 4:17-5:20 and Leviticus). In Authors in tension [online]. Dostupné na: https://authorsintension.blogspot.com/2022/08/EphesiansandLeviticus.html

Foto od Benjamin Finley na Unsplash