Marián Cabadaj: Jak sloužit prostřednictvím elektronických sportů

V březnu 2021 organizovalo TCKompas konferenci pro pracovníky s mládeží s názvem Ovca Zet, kde se hovořilo o Pastýři, který zná, vede, doprovází, chrání a žehná a také o tom, jak sloužit generaci Zet. V rámci tzv. Jarmoku, což byla série krátkých, rychlých a jednoduchých zamyšlení, prezentoval Marián Cabadaj, kazatel Církve bratské ze Žiliny službu mladých prostřednictvím elektronických sportů. 

Proč právě elektronické sporty?

V našem sboru jsme před čtyřmi roky zahájili projekt Core, což je služba mladým lidem prostřednictvím počítačových her, tzv. elektronických sportů. Jaké jsou priority této služby a na co si dáváme pozor? 

Ježíš je Pánem církve a dal nám své Velké pověření, jak se píše v Matoušovi 28, 18-20. Nejsme to my, kteří by měli rozhodovat, kdo může být součástí církve, kdo může být spasený nebo nemůže. Proto chceme hledat lidi v různých oblastech, které nám Pán Bůh otevře, kteří nám mohou být často i nesympatičtí, ale vnímáme, že Boží láska je větší než naše sympatie. Chceme je získávat a učit o Ježíšovi a pro Ježíše. Počítáme s tím i jako sbor. Počítáme s tím, že půjdeme mezi lidi, kteří nebudou chtít poznat Boha, ale i tak se je máme pokusit získat, modlit se za ně, učit je o Bohu. A to ve všech národech a na různých místech. Třeba i ve světě, který nám je možná úplně cizí. Takže principem služby gamingu není pořádat turnaje, protože to může dělat centrum volného času, my máme ty, kteří jsou připraveni, a chtějí Bohu odevzdat svůj život, křtít a učit, aby mohli užívat věčný život. A to je náš základní motiv. 

Než jsme začali tuhle novou službu, sedli jsme si s mládeží a ptali se: 

„Jaké jsou naše vztahy? Kde jsou naši kamarádi, kolegové, sousedi, rodina? A zjistili jsme, že hodně těchto vztahů, které máme, jsou v online světě.“ 

A když jsme se ptali, jaká jsou naše charizmata, tak jsme objevily různé, ale jedním z nich bylo technické vzdělání (víc než polovina sboru jsou ITčkáři).

Proto, když jsme se za to modlili, tak jsme vnímali, že v dalších letech můžeme posloužit lidem, kteří se pohybují okolo elektronických sportů. A zároveň jsme chtěli, aby důležitou hodnotou, kterou při této službě chceme pěstovat je srozumitelnost. 

Priority služby

My víme, že Ježíš položil svůj život jako beránek, jako výkupné za mnohé a obmyl nás svou krví, ale vnímáme, že tyto pojmy nemusí být vždycky srozumitelné a Bible se odjakživa překládala do srozumitelného jazyka. Proto, když sloužíme hráčům, tak neočekáváme, že těmto pojmům budou rozumět, ale ujišťujeme se, jestli skutečně rozumějí a snažíme se jim co nejvíc přiblížit tohle poselství. 

A potom je důležité si připomínat naši identitu. A to je to klíčové. Nemáme dělat turnaje, my máme získávat učedníky. Proto si máme uvědomit, že tady je boj se zlem. Vstupujeme do světa, kde hřích vládne v mnoha životech, u mnoha lidí. A to máme mít na srdci. Teda ne hodnotit jestli byl dobrý turnaj, ale jestli jsme skutečně  dokázali pomoct těmto lidem. A vyzvat je. Protože vnímáme, že jim jde o život. Připomínáme si svoji identitu i v tom, že pro některé jsou hry pokušením a kamenem úrazu a mohou se dostat do závislosti na počítačových hrách. To musíme mít na paměti a musíme je před tím chránit. 

Tím, že za tím stojí celý sbor, modlíme se za to a očekáváme, že když jednou tito lidé přijdou k nám do sboru, budou vypadat jinak, budou mluvit jinak. Každý se do této služby může zapojit jiným způsobem. Někdo napeče koláče, někdo pomůže s grilovačkou, někdo pomůže uklidit, každý tak, jak umí. Celkově je tato služba náročná, je to do velké míry sporná oblast služby. 

První kroky

Projekt jsme nazvali CORE – z angličtiny JÁDRO, protože naším základem (jádrem) je Ježíš. Vytvořili jsme dotazník, jeden kluk z našeho týmu to měl jako diplomovou práci a tam jsme zjistili, jaké jsou nejhranější počítačové hry v naší oblasti a v našich vztazích. Bylo to League of Legends, Hearthstone, teď už i NHL. V těchto hrách se snažíme pořádat fyzické turnaje, tzn., že lidi pozveme, aby hráli spolu osobně v jednom sále. Je to úplně jiný svět, přes který se snažíme oslavit Boha. Není to křesťanský turnaj, ale turnaj, který dělají křesťané. Rozdíl je v tom, že tito lidé nejdou na křesťanskou akci, chtějí přijít sportovat v jejich sportech, což respektujeme. Ale tím, že to děláme jako křesťané, děláme to nejlépe, jak umíme. Bůh přece dává déšť i na ty, kteří v něho nevěří a kteří ho neoslavují. A proto jim chceme žehnat, protože my jsme požehnaní. Proto je chceme milovat, protože my jsme milovaní, proto v rámci pohostinnosti jim dáme nejlepší vybavení, které potřebují. Každý turnaj nejlépe přizpůsobíme, aby byl dobrý. 

Ale zároveň hlídáme naši kulturu. Tzn., jaké výrazy se používají, jaká je etika chování. Nám nejde o peníze, o výsledky, ale o radost z komunity, kde se těším z výhry druhého soupeře. A teda když skončí zápas, vedeme lidi, aby šli a podali ruku soupeři, pogratulovali mu. Máme komunitní časti, kde se griluje, kde se povídá, kde se seznamuje, aby bylo jasné, že když jsme se setkali, tak nám jde o lidi, jeden o druhého, nejde nám pouze o sport. Ten je jen vyplněním času, naše společné hobby. Protože tuhle dobu vnímáme jako velmi individualistickou, proto záměrem gamingu je také budovat komunitu a zasáhnout lidi, kteří se k gamingu častokrát utáhnou proto, že jim chybí sociální zručnosti a nemají žádné vztahy, přátelství, cítí se osamělí.

V této kultuře my odrážíme naše křesťanství a náš obraz Boha, ve sportu, který děláme jako křesťané. Co se těšíme, že hráči jsou muži, ženy, různé generace, potká se tam dvanáctiletý s třicetiletým, kde mají možnost si povídat. Dokonce i jiné národnosti, protože Žilina je univerzitní město. Tyto lidi zveme potom i na dorosty, na tábory. Někteří odmítnou, ale s některými máme vybudované pěkné přátelství, chtějí s námi trávit čas, chtějí vědět víc a kladou nám otázky. A my na ně velmi rádi odpovídáme. A v tomto respektujeme jejich svobodu. Neděláme turnaj, abychom je zmanipulovali, my máme vizi skutečně jim sloužit nejlépe jak umíme s tím, že jim chceme zobrazovat Boha a věříme, že na jeho volání budou reagovat. Protože věříme, že víra je reakce na Boží iniciativu. Teda my vyvíjíme iniciativu Boží lásky a oni mohou reagovat a ptát se. A k tomu je aktivně zveme. Ale i když se nerozhodnou pokračovat (nepřijdou na dorost, nepřijdou do kostela), i tak jim pomůžeme. 

Nové možnosti 

Máme radost ze spolupráce, která se rozvinula se Žilinskou univerzitou, dokonce i proděkan je náš fanoušek. Na fakultě řízení informatiky jsme udělali ukázkový turnaj a zároveň prezentaci gamingu. Podařilo se nám spolupracovat i s velkými projekty jako je Orange Y-Games nebo jsme byli mezi prvními členy Slovenské asociace elektronických sportů, protože bychom chtěli skutečně přispět k tomu, aby tento sport nezůstal ve stínu.

Mnoho lidí okolo e-sportů propadá závislosti, mnoho lidí přestává ovládat zdravé emoce, zdravou etiku a učí se zlým věcem, proto my chceme budovat zdravý sport. A na základě dobrých hodnot k tomu přispívat a dělat i osvětu. Kontaktujeme rodiče, aby zjistili, co vlastně dělají jejich děti, aby počítali hodiny, které tráví za počítačem, hry které hrávají, s kým se setkávají, jaké jsou rizika, jaké jsou stavy jejich závislosti. Nabízíme aktivní pomoc a osvětu. Je to celý balík a děláme jako křesťané. 

Vědí, kdo jsme, vědí, že jsme křesťané, ale oddělujeme to. Pokud chtějí přijít na naše bohoslužby, jsme rádi, pokud jdeme za nimi, hovoříme s nimi srozumitelným a civilním jazykem, který jim má pomoci. Pokud chtějí sportovat, ať je to nejlepší sport v ten den. Pokud potřebují pomoct od závislosti, tak jim pomůžeme. Pokud chtějí přijít domů, velmi rádi je budeme doprovázet na cestě a jednoho dne jim snad budeme lámat chleba. Pokud byste chtěli vědět víc, najdete nás na www.coresports.sk, jsme také na facebooku. 

Autor fotky: RODNAE Productions na Pexels