5 dysfunkcí týmů v církvi: #5 Nepozornost na výsledky

K tomu, abychom dobře vedli týmy, které máme na starosti, se nestačí naučit, co by bylo dobré udělat. Stejně je důležité se naučit, kterým věcem bychom se měli vyhýbat. Proto se v této sérii zabýváme 5 dysfunkcemi týmů podle knihy Patricka Lencionniho.

Doteď jsme mluvili o (ne)důvěřestrachu z konfliktuslabém závazku a nedostatku vykazatelnosti. Poslední dysfunkci týmů jsem už uvedl v předešlém článku: nepozornost na výsledky.

Na co se zaměřujeme?

Velmi snadno se ve skupině může stát, že se přestaneme dívat na ten společný cíl, který jsme si na začátku dali, a místo toho sledujeme malé cíle, které si po cestě vytvoříme. Jaké to můžou být?

1) Týmový status: někdy si můžeme myslet, že být součástí nějakého týmu je už výhra. Jsme součástí skupiny, která dělá dobré věci a s tím jsme spokojní, máme ze sebe dobrý pocit a neřešíme to, zda dobře plníme naše cíle a plány, protože vždyť už jen to, že existujeme, je výhra a bez ohledu na to, jestli se nám daří nebo ne, mít ctnostný cíl, je všechno, co je potřeba.

2) Individuální status: někdy místo toho, abychom posouvali společně cíle našeho týmu, se snažíme budovat vlastní status. Možná bereme naši momentální pozici jen jako „schod“ k něčemu lepšímu, nebo se bojíme nějakého rizika, tak radši zabezpečíme sebe i za cenu toho, že ostatní v týmu budou trpět.

Jak vrátit tým k původnímu záměru?

Ne vždy se nám bude dařit splnit všechno, co si dáme jako cíl. To však neznamená, že se o to nemáme snažit a když se nám to nedaří, nemůžeme to jen tak ignorovat, ale měli bychom přemýšlet a přehodnotit, co se stalo, proč se to tak stalo a co můžeme do budoucna udělat jinak. Co můžeme teda udělat, abychom vedli naše týmy k soustředění se na výsledky?

1) Veřejné prezentování výsledků: když skončíme nějaký projekt nebo školní rok, vyhodnocujte společně všechny cíle, které jste měly na začátku. Zapište si (a řekněte nahlas) které věci se vám podařilo splnit, které věci se nepodařilo splnit a které věci se vám podařilo splnit částečně.

2) Odměňuj: používat odměny jako motivaci není podle mne žádný problém. Myslím si, že takové to křesťanské „jen Bohu patří chvála“ může být jen výmluvou pro naši chamtivost. Buďme štědří k našim lidem a zvlášť oceňujme ty, kteří odpracovali mimořádnou práci.

3) Veď příkladem: jestli jsi vedoucí, tvůj příklad je hlavním způsobem vedení. Když ty sám nedáváš pozor na výsledky, jestli jsi sám spokojený s nějakým „ctnostným cílem“ nebo hledáš jen svůj prospěch, proč by mělo někoho jiného zajímat to, jestli dosáhnete váš cíl? Tvůj život je nejjasnější způsob vedení pro tvoji skupinu nebo tým.

Zůstaň v kontaktu

Přihlas se k odběru našeho info listu a budeme ti posílat nejen informace o novém obsahu na našem webu, ale i zajímavé materiály, které na našem webu nenajdeš.

Tvůj email zůstane u nás, nikomu ho nebudeme dávat.

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..