Cíl a techniky služby dospívajícím

V předešlém článku jsme vám nabídli stručný náhled do „tajemství“, kdo je vlastně kvalifikovaný radit mladým lidem, jaké osobnostní a duchovní kvality by měl daný poradce splňovat. V tomto článku se zaměříme na to, co je vlastně CÍLEM takovéto poradenské služby a jaké TECHNIKY (schopnosti) k tomu potřebujeme. 

CÍL služby

Josh McDowell cituje Larryho Crabba, podle kterého běžným lidským cílem během řešení nějakého problému bývá to, že chceme být šťastní. Na jedné straně toto pojímání není špatné, avšak na druhé straně, musíme doplnit, že je to v podstatě dost egocentrický cíl, protože starost jen o „moje štěstí“ mlží naše chápání biblické cesty k hluboké a trvalé radosti.  A proto i cílem služby mladým lidem není přivést je ke štěstí, ale ke vnitřnímu zdraví. Konkrétně se jedná o: 

1. Duchovní zdraví – vést mladé lidi ke skutečnému, osobnímu a rostoucímu vztahu s Ježíšem, vést je k cíli jejich života – k uctívání a službě. 
2. Emocionální zdraví – Dr.Henry Cloud říká, že emocionální problémy  např. deprese, panika, pocity viny pramení ze skutečnosti, že neodrážíme Boží podobu. Proto duchovní zdraví je úzce spojené s emocionálním. Mnohé emocionální problémy se dají do pořádku, když nejdřív vyřešíme duchovní problémy daného člověka. 
3. Zdravé vztahy – cílem naší služby je i podpora zdraví ve vztazích. Hodně bolesti a dysfunkcí v životech mladých je důsledkem nezdravých a narušených vztahů, proto je potřeba vést je k nápravě – nejdříve vztahu s Bohem, potom s rodiči a nakonec s ostatními. 

TECHNIKY služby

Každý dospělý, který pracuje s dospívajícími, určitě ví, že jsou k tomu potřebné jisté schopnosti/zručnosti a taktéž ví, že u poskytnutí rady a vedení druhého člověka není jedno, jakým způsobem se tato rada poskytne. Do značné míry totiž ovlivní to, jak bude přijatá a jak se podle něj dotyčný zařídí. 

Gary Collins definuje 5 základních technik, které může poradce použít: 

1. Pozornost – věnovat plnou pozornost klientovi pomocí kontaktu očí, polohy těla – měla by být uvolněná a také naše gesta by měly být přirozené, ne rušivé a přehnané.
2. Naslouchání – správné naslouchání je aktivní proces, který zahrnuje tyto složky: 
   • odložit stranou vlastní konflikty, starosti, předsudky
   • snaha vyhnout se i nenápadným projevem slovního nebo neverbálního vyjádření nesouhlasu, odsouzení
   • sledovat klientův tón hlasu, polohu těla, gesta, výrazy tváře a další neverbální projevy
   • naslouchat nejen to, co klient říká, ale všímat si i to, co vynechává
   • trpělivě čekat v okamžicích, kdy klient mlčí nebo pláče
   • snažit se přijímat klienta i přes to, že nesouhlasíme nebo neschvalujeme jeho chování, hodnoty, přesvědčení
3. Reakce – úkol poradce nekončí jen u naslouchání… ,zahrnuje reagování pomocí: 
   • vedení – poradce citlivě nasměruje diskusi směrem, který poskytne užitečné informace
   • zrcadlení  – způsob, jak dáme klientovi najevo, že jsme s ním a že jsme do nějaké míry schopní porozumět tomu, jak se cítí
   • konfrontace – není útok, klientovi předkládáme určitou myšlenku, kterou by možná jinak neviděl
   • informování – jedná se o poskytnutí informací a faktů, které se přímo týkají jejich aktuálních potřeb a otázek, které je trápí
   • podpory a povzbuzení
4. Vyučování – všechny tyto techniky jsou specializovanými formami psychologického vzdělání. Poradce má vyučovat, učit slovy, příkladem a vedením klienta, který se učí ve svém životě zvládat různé problémy.
5. Filtrování – dobrý poradce není skeptik, který nedůvěřuje ničemu, co klient říká, ale je moudré pamatovat na to, že klient neříká vždy celý příběh a neříká vždy ani to, co skutečně potřebuje nebo chce. 

Nad tímto vším, co jsme zde právě vyjmenovali, křesťanský poradce ví, že něco přichází ze zkušeností z praxe, ale někdy mnohem víc přichází skrze modlitbu, kde prosí o pochopení, vedení a vnímání, které dává Duch Svatý. 

Článek byl se souhlasem 4D Ministries zpracovaný na základě knihy Joshe Mcdowella a Boba Hostetlera, Poradenství dospívajícím.