Efezským 1:13-14 a Skutky
Skutky jako kontext pro učení o Svatém Duchu
Začneme pro změnu ne-kontroverzním tvrzením. Kniha Skutky není ve Starém zákoně. Navíc je velmi nepravděpodobné, že tato kniha byla napsána dřív než Epištola Efezským. Tento článek je teda trochu jiný než ostatní. Efezané si nemohli přečíst Skutky a vidět propojení s dopisem, který od Pavla dostali. Avšak Efezané žili to, co se píše v knize Skutky a Pavel o tom věděl, stejně jako věděl o ostatních událostech ze Skutků pro svůj blízký kontakt s ostatními apoštoly a jinými učedníky. Při výkladu Efezským nám teda pomůže důsledné studium velkých myšlenek ze Skutků.
Obzvlášť to platí při úloze Svatého Ducha. Působení Svatého Ducha ve Skutcích raná církev důkladně zaznamenala, a když se podíváme na to, jak působí Svatý Duch tam, získáme tím mnohem víc, než kdybychom se snažili vyvodit z naší zkušenosti s Duchem to, co asi „znamenal“ pro ně.
Co Efezským učí o Svatém Duchu
Svatý Duch je v Efezským důležitý, protože se poprvé uvádí při vzrušujícím odhalení ve středu 1. kapitoly. Pavel už napsal 10 veršů o slavných starosmluvních požehnáních, které mají židovští věřící v Kristovi, ale teď se obrací od „nás židovských věřících“ k „vám pohanským věřícím“.
13V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého, 14jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.
Efezanom 1:13-14
Pavel si je tak jist zahrnutím pohanů – kteří slyšeli evangelium a uvěřili mu – do požehnání v Kristovi pro svědectví Svatého Ducha. Svatý Duch jednoznačné působil tak, že potvrdil, že tyto sliby Abrahámovi teď platí všeobecně pro lidi mimo jeho biologické rodové linie.
Další propojení s Genesis
Hned předtím, než Bůh slíbil Abrahámovi, že přes něho požehná národy, proklel naši lidskou komunikaci, abychom si navzájem nerozuměli. Zřejmě máte problém s pochopením některých částí těchto článků. Pravděpodobně jste si s někým nedávno neporozuměli a asi byste měli velký problém naučit se tolik jazyků, abyste mohli efektivně komunikovat se všemi lidmi na světě. Bible říká, že Bůh záměrně překazil naši komunikaci jako trest za lidskou pýchu. V Genesis 10 je aktuální shrnutí hlavních národů doby bronzové na starověkém Blízkém východě a v Genesis 11 máme teologické vysvětlení, proč existuje tolik národů, každý s jiným jazykem. Bábelská věž (běžně označovaná jako Babylonská) je toho počátkem. To je bezprostřední kontext slibu „V tobě [Abrahámovi] budou požehnány všechny pokolení země.“
Proto dává dobrý smysl, že když se sliby Abrahámovi začínají plnit národům, Svatý Duch zasahuje, aby dočasně zvrátil důsledky Bábelské věže. První čin Svatého Ducha je zapsaný ve Skutcích 2:4: „Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. Zázračný dar jazyků byl dán, aby se tato dobrá zpráva mohla, ohlašoval lidem, kteří mluvili různým jazykem. Zpočátku šlo hlavně o Židy rozptýlené v okolitých oblastech, ale také tam patřili prozelyti (původem ne Židé, kteří přijali židovské náboženství), Kréťané a Arabi (Skutky 2:5-11).
Další působení Svatého Ducha ve Skutcích
Jak se evangelium šíří dále než jen mezi Židy, Svatý Duch opět potvrzuje pravost evangelia, kterému lidé uvěřili. Když „polo židé“ Samaritáni ve Skutcích 8:14-17 přijímají evangelium, přijali Svatého Ducha v přítomnosti Petra a Jana, aby potvrdil, že tato zpráva se skutečně šíři dál než jen mezi samotnými Židy.
Když se evangelium dostává k pohanům ve Skutcích 10:44-48, je tady velmi jasný důraz na to, že na pohany sestoupil Svatý Duch. Právě pro jednoznačné potvrzení Svatým Duchem Židé oslavovali Boha a říkali, že aj pohanům dal Bůh pokání.
Během velkého rozhodujícího momentu na Jeruzalemském koncilu ve Skutcích 15 je ohroženo celé evangelium a církev téměř řekne pohanským věřícím, že důvěřovat Ježíši nestačí a že se musí dát i obřezat. Opět je to Svatý Duch, který dosvědčuje, že pohané skutečně patří k církvi (Skutky 15:8).
Když evangelium konečně přichází do samotného Efezu ve Skutcích 18:24-19:7, jak Bůh ukázal, že i tito pohané jsou zahrnuti do evangelia? Uhádli jste – službou Svatého Ducha, který tam sestoupil na věřící pohany (19:6).
Svatý Duch byl přítomen vždycky, když evangelium překročilo další hranici a šířilo se dál a dál od Abrahámových biologických potomků. Opět a opět potvrzoval, že ten den nastal. Teď je doba, kdy budou požehnány všechny čeledě země přes Abrahamovo potomstvo.
Není „zahrnutí pohanů“ nuda?
Může nás nudit, když čteme o tom, že nějaká kniha Bible je o zahrnutí pohanů do evangelia. Můžeme si říct: „Tohle je nudné, ale těžko vyvratitelné tvrzení,“ místo toho, abychom se vážně snažili aplikovat Boží živé slovo. Když však čteme Skutky, zahrnutí pohanů je vzrušující! Je dynamické! Je to něco, na co Bůh klade velký důraz!
Když nesouhlasíme se Svatým Duchem – například, když si myslíme, že nějaká část Bible je nudná – musíme si připomínat, že to my se mýlíme. Takže při Efezským si musíme znovu a znovu připomínat, že zahrnutí pohanů, jak ho dosvědčuje Svatý Duch, je tou hlavní událostí. Není to přípravný krok k jiné zajímavější nebo více vzrušující aplikaci. Je to obrovský posun v příběhu Bible, kterým se můžeme dlouho fascinovaně zabývat.
Zdroj
WOLSTENHOLME, Barney. 2022. You also. The role of the Spirit in the Gentiles‘ inclusion (Ephesians 1:13-14 and Acts). In Authors in tension [online]. Dostupné na: https://authorsintension.blogspot.com/2022/08/EphesiansandActs.html