Píseň poutniků – Chvála

Chvála je přirozené pokračování naší „zpěvácké cesty“. Nejdřív jsme mluvili o učednictví, jako o cestě a ne o cíli samotném. Následovalo pokání, jako rozhodnutí říkat něčemu ne, abychom mohli říct něčemu lepšímu ano. Pokračovali jsme prozřetelností, kde je Bůh s námi uprostřed těžkostí a chrání nás ne od problémů, ale v problémech. Reakcí na tuto ochranu je chvála.

Tento žalm nám ukazuje spojení Jeruzalému s chválou. Jeruzalém bylo místo chrámu a také město, kde se konali roční festivaly, ke kterým se musel každý Izraelita připojit. Říkat „Jeruzalém“ znamenalo mluvit o chvále a v tomto žalmu můžeme vidět 3 věci, které pro, a v nás, chvála dělá: chvála nám dává strukturu do života, chvála živí naši potřebu vztahu s Bohem a chvála soustředí naši pozornost na Boží rozhodnutí.

Chvála jako struktura do života

„Jeruzalém je zbudován jako město semknuté v jediný celek.“ (Ž. 122:3) říká žalmista. Jeruzalém byl postavený tak, aby bylo vidět Boží dílo stvoření, když v Genesis stvořil celý vesmír a nás v něm. V městě chvály si mohl vidět Boží dílo záchrany, když nás vyvedl z Egypta (a z těch malých „Egyptů“, které nás zotročují a trápí) na svobodu. V Jeruzalému jsi mohl vidět Boží dílo starostlivosti o svůj lid v podobě moudrých králů, kteří obohatili krajinu.

„Tam nahoru vystupují kmeny, Hospodinovy to kmeny,“ (v. 4) a ty kmeny byly opravdu různé. Každý bydlel jinde a každý tvořil svoji vlastní kulturu, každý měl svoje pozadí, historii, ekonomii, atd. Ale v Jeruzalému byly „spojeny do jediného celku“ u chvály Hospodina a jeho jména. Jeruzalém a chrám byli metaforou pro chválu: všechny části k sobě pasovaly, všechny kameny, přestože byly rozličné, byly krásně spojené do jediného smysluplného celku.

Chvála dělá to stejné pro nás. Přicházíme do našich sborů každý úplně jiný. Mladí, staří, lidé s vysokým vzděláním, lidé se základním, rozličné jazyky, záliby, zaměstnání. Nejzvláštnější „sociální klub“, jaký bychom dokázali vymyslet. Ale když se setkáme u chvály Boha, jsme najednou krásně spojení do jediného celku, ze kterého má Bůh radost a od kterého rád přijme chválu. O takovémto celku můžeme opravdu říci: „Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdem do Hospodinova domu!“ (v.1). Chvála nám dává strukturu a životní rámec ve sboru.

Chvála a potřeba vztahu

U chvály máme možnost naplnit Boží příkaz. „Tam nahoru vystupují kmeny, Hospodinovy to kmeny, Izraeli na svědectví, vzdát Hospodinovu jménu chválu.“ (v. 4) Velebit a uctívat Boha není jen věcí „pocitů“, ale je to i příkaz. Ne vždy máme chuť uctívat, trávit čas ve společenství a chválit jeho jméno, ať už v komunitě nebo o samotě. Ale chvála není jen možnost, ale příkaz. Potřebujeme se naučit disciplíně, abychom si mohli užívat krásné ovoce chvály.

Možná si říkáš: „ale když se necítím na chvály, když se cítím daleko od Boha, nemůžu být přece upřímný, je to falešné.“ Naše doba si v tomto zmýlila pořadí. Myslí si, že musíme něco cítit, abychom to mohli dělat. Pravda ale je, že můžeme něco dělat až do bodu, kdy to cítíme. Právě v poslouchání tohoto příkazu, v upřímnosti, i když se nám nechce, zjistíme, že Bůh živí naši potřebu vztahu s Ním. A Jeho výživa naší potřeby nevypadá tak, že potřebu naplní (jakoby už byla dokončená), ale že ji prohloubí. Radostná nespokojnost!

Chvála a soustředění

Kdybych měl definovat naši dobu (a zahrnout do toho i sebe), použil bych moderní slovo prokrastinace. Díky dobrému přístupu k množstvu informací, je velmi těžké zůstat soustředění na to, co chceme nebo potřebujeme udělat.

V Jeruzalému „jsou postaveny soudné stolce, stolce Davidova domu.“ (v. 5). Soud je „rozhodující slovo, kterým Bůh napravuje věci a opravuje to, co bylo pokažené“. Jeho soud neopisuje stav věcí, ale utváří, jak to dělal u stvoření, svým slovem. Je to právě Jeho slovo, které nás doprovází celou dobu na chválách: na úvodě bohoslužeb, kde nás zvou ke chvále, během písní, které chválí a reflektují Boží dílo v našich životech, během kázně, kdy chválí Boha věrným výkladem Jeho poselství pro nás a v požehnání na konci bohoslužeb, kde slyšíme Boží Slovo uzavírat společný čas chvály.


Ostatní články této série si můžete přečíst ZDE.

Zůstaň v kontaktu

Přihlas se k odběru našeho info listu a budeme ti posílat nejen informace o novém obsahu na našem webu, ale i zajímavé materiály, které na našem webu nenajdeš.

Tvůj email zůstane u nás, nikomu ho nebudeme dávat.

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..