Mnich s lebkou

Hieronym. Výjimečná postava křesťanství. Mnich, který přeložil Bibli do mluvené latiny tak, aby byla přístupná pro každého. Později se utáhl do Betléma, kde založil několik klášterů a hospiců. 

Když v roce 419 zaútočili na Betlém divocí barbaři, zničili i ním založené kláštery. Hieronym se zachránil a hned, jak to bylo možné, se vrátil do Betléma, aby obnovil, co se dalo. Byl však už slabý a ztrácel zrak. Bylo to hlavně proto, že překlad Bible vyžadoval obrovskou soustředěnost a trval mu nejméně 13 let (proto poslední spisy diktoval.) Zemřel v roce 420 nedaleko Betléma. Byl pochovaný do krypty svého zničeného kláštera. 

Na obraze vidíme muže, kterého nezajímá jeho zevnějšek. Je starý, ale zdá se, že nemá v plánu brát důchod. Nechodí k barberovi ani na kosmetiku. Je soustředěný. Nemá čas řešit politické statusy a určitě ho nezajímá nové video internetového influencera, ani selfie svého spolužáka u Eifelovky. Uvědomuje si vážnost svého díla, že svůj život žije na to, aby něco za sebou zanechal. Tak jak on, i ty máš jen jeden život na to, abys ho žil. A je příliš vzácný na to, abys ho hodil do koše. Hieronym tě volá, abys svoje poslání našel a šel za ním bez ohledu na cenu.

Před sebou má tři knihy. Jsou to překlady Bible. Hebrejský, řecký a kniha, kterou píše sám: Vulgáta, která se dodnes považuje za hodně kvalitní latinský překlad. Svoji cestu si musel vyšlapat sám. Neměl internet ani žádné softvéry ani ChatGPT. Musel to být vizionář s obrovskou disciplínou. 

Hieronym byl průkopník. Nečeká, že někdo jiný naplní potřebu, ale iniciativně přebírá zodpovědnost on. Trvá mu to 13 let. Není to nevyzrálý nadšenec, takový luxus si nemůže dovolit. Razí cestu vpřed, dává najevo, že Bible potřebuje být přístupná a ve své misi je stabilní. Stává se tak učitelem národů. Jeho práce zasáhne tisíce lidí, kteří budou moct poprvé rozumět Božímu Slovu. Stává se i evanjelistou, protože přes jeho dílo budou moct lidé stovky let po jeho smrti poznávat Boha. Na světové scéně se dějí velké události, (například během psaní jeho práce Vandalové dobili Řím v r. 410), ale tento muž vytrvale sedí na židli a v anonymitě naplňuje svoji úlohu.

Na jeho stole je lebka, která je často malovaná na obrazech křesťanských hrdinů. C. S. Lewis jednou řekl, že křesťané, kteří nejvíc udělali pro tento svět, byli ti, kteří se nejvíc soustředili na ten další. Ti, kteří žili ve světle věčnosti byli nejproduktivnější v časnosti. Chesterton zase řekl, že každá generace je obrácena světci, kteří jí protiřečili nejvíc. Lebka je symbolem latinského mnišského sloganu Memento mori, pamatuj, že zemřeš. Připomíná nám křehkost života, který je „pára, která se na chvíli ukáže a potom zmizí“ (Jk 4:14). Všichni jsme si rovni, bohatí i chudí, pěkní i škaredí, moudří i hloupí. Protože všichni zemřeme. I pod tvou krásou jsou jen kosti a šlachy a každý z nás přijal dopis o tom, že je smrtelně nemocný. 

Světci s lebkou nás učí připomínat si, že tak, jak oni, i my jsme každým nádechem blíže k momentu, kdy nám hrobař zaklepe na rakev, nebo nás spálí v krematoriu. Učí nás nezapomínat, že nevíme, kdy přijde konec našeho života, že o pár minut můžeme čelit setkání se svým Stvořitelem a budeme bráni na zodpovědnost za svůj život. 

Žijeme ve světě, který myšlenkou na smrt opovrhuje. Tváříme se, že tady budeme žít navždy. Tváří v tvář realitě své smrti však přemýšlíme jinak.  Tvá rozhodnutí tady a teď určují, jestli tvá smrt bude tragédií nebo vítězstvím. 

Nemyslím si, že žijeme v horším světě než naši předkové. Ale žádná jiná generace nečelila tak agresivnímu tlaku na to, jak trávíme svůj čas. Promrhat svůj život je dnes mnohem jednodušší než kdykoliv před tím. Stačí, že máš mobil a slabou vůli a svůj volný čas promrháš sledováním životů druhých lidí. Ne, že by to samo o sobě bylo zlé, jen to nepřináší nic dobrého. Na konci dne za tebou zůstanou jen přesdílené statusy a olajkované komentáře, kromě toho nic, jen jedna velká nula. 

Právě do naší doby přichází odkaz Hieronýma, který v samotě své osobnosti konzistentně pracuje na svém poslání. Nemá čas na instagram. Jsou přece důležitější věci. V sázce je přece moje věčnost! Život je příliš vzácný, abych ho promrhal. 

Dám si na pozadí svého mobilu lebku, vyhodím sociální sítě ven oknem, ale za žádnou cenu nesmím dovolit, abych svůj život promarnil!

Svět hladoví a žízní po lidech, kterých srdce úplně patří Bohu a kteří běží za svým posláním a následují ho bez ohledu na cenu. Tak zdvedni svůj zadek a běž. Ale nekráčej. Běž!