Dávat a přijímat zbožnou kritiku: Vzájemné obrušování se slovy

„Jako se železo ostří železem, tak člověk ostří tvář svého bližního.“ (Prís 27:17).

Prís 27:17

Kritika je něco, čemu se většina z nás vyhýbá. Přirozeně se chceme vyhnout těžkým rozhovorům, ve kterých jsou naše činy, motivy nebo služba pod drobnohledem jiného člověka. Mnozí z nás se zároveň neradi dělí o kritiku nebo kritizují jiné, protože nechceme vypadat jako odsuzující nebo riskovat, že někomu ublížíme.

I když se to může zdát nepřirozené, chci naznačit, že dávání a přijímání zbožné kritiky je nevyhnutelným prvkem v životě zdravých vztahů a zdravých sborů. Pokud máme v úmyslu pomáhat lidem růst ve zbožnosti, ale nedokážeme dávat zbožnou kritiku, nakonec jim moc nepomůžeme. Bůh používá svůj lid na to, aby si navzájem v lásce říkali pravdu, a to zahrnuje i kritickou pravdu. Pokud vám tento prvek ve vašich učednických vztazích chybí, jste jako pastýř bez prutu.

Co je zbožná kritika?

Slova „kriticismus“ nebo „kritika“ se v našich Biblích příliš nevyskytují, ale tento pojem určitě ano. Pojmy jako důtka, výčitka, náprava, napomenutí a poučení vystihují stejnou myšlenku.

Tady je můj pokus o definici zbožné kritiky: dát opravné hodnocení jiné osoby a její služby Pánu se záměrem pomoci této osobě růst ve věrnosti Bohu.

Pro účely tohoto článku se zaměřuji na dávání a přijímání zbožné kritiky v kontextu křesťanského vztahu. Může to být mezi manžely, přáteli, spolubratry nebo zaměstnanci sboru. Chci také zdůraznit, že hovoříme o zbožné kritice. Je to důležité, protože ne každá kritika je zbožná. Některá kritika je satanská.

Někteří lidé dávají kritiku inspirovanou hříšným tělem (1Kor 3:3), které chybí duchovní moudrost (Jk 3:14-16) a která nedělá nic jiného, jen ubližuje jiným (Ga 5:15). Častokrát je tato bezbožná kritika zaměřena na to, aby strhla druhé a vyzdvihla sebe, aby vypadala „duchovně“ (Lk 18:11-14; Prís 30:32). Tento necitlivý útok je bez konstruktivní milosti a zanechává lidi spíš zraněné, než aby jim pomohl.

Abychom se vyhnuli takové kritice, rád bych se podělil o několik návrhů, jak bychom měli dávat a přijímat zbožnou kritiku.

Jak dávat zbožnou kritiku

1. CÍLEM JE RŮST.

Hlavním cílem každého křesťanského vztahu by mělo být pomáhat si navzájem růst v Kristovi (Ef 4:14-15). To znamená, že kritika musí být zaměřena na budování, ne na bourání (2Kor 13:10). Když tedy hovoříte, v modlitbě zvažte, jak mohou vaše slova poskytnout konstruktivní milost, která pomůže druhým dozrát v Kristovi (Ef 4:29). Ukažte jim, jak jim vaše náprava, pokud se aplikuje, může pomoct lépe odrážet Boží slávu (Mt 5:16).

2. KRITIZUJTE POKORNĚ.

Pýcha se vyžívá v kritizování druhých. Pokud vás teda těší rozdávat kritiku, může to být znamení, že vaše srdce vede pýcha. Nejlepší způsob, jak růst v pokoře, je trávit čas děkováním Bohu za mnohé způsoby, kterými vás milostivě opravil. Zopakujte si, jak je pro vás evangelium dobrou zprávou, a nanovo se nechejte vyburcovat tím, jaký milostivý k vám Bůh byl (Ef 2:1-5). To vám pomůže vybrat trám z vlastního oka dřív, než pomůžete někomu jinému vybrat třísku z jeho oka (Mt 7:1-5).

Autor článku, Garett Kell, je hlavním kazatelem sboru Del Ray Baptist Church v Alexandrii, Virgínia, a členem Rady The Gospel Coalition. Spolu s manželkou Carrie mají šest dětí.
Foto od LinkedIn Sales Solutions na Unsplash