Jak nebýt zaneprázdněným a vyčerpaným a přitom žít efektivně

Všimli jste si někdy, jak se „být zaneprázdněným“ stalo novou normou? Někteří lidé to o sobě říkají, aby byli více důležití, ale většina z nás je skutečně pořád v jednom kole. Máme příliš mnoho povinností a málo času během dne, abychom stihli všechno, co chceme. Být zaneprázdněným se pro nás stalo běžným stavem. Zlepšuje to náš život? Ani omylem.

Statistiky ukazují, že 75 % rodičů je příliš zaneprázdněných na to, aby přečetli dětem večer pohádku. Stále více dětí je umísťováno do jeslí či na mimoškolní aktivity. Američané mají problém si najít čas na dovolenou. Přibližně 33% z nich žije denně v extrémním stresu a 50% lidí tvrdí, že se v noci kvůli stresu probouzejí. A to je problém. Být aktivním je dobré, ale nic se nesmí přehánět.

Jsou však i lidé, kteří takto nežijí. Jinými slovy, zaneprázdněnost není nutná. Tito lidé působí klidně, soustředěně, ovládají se, a přitom fungují stále produktivně. Jejich způsob života jim můžeme závidět. Co dělají jinak?

Poslední roky jsem hodně přemýšlel nad touto otázkou:

Jak se můžeme více uvolnit a přitom vést stále produktivní život? Hodně jsem se naučil sledováním jiných. Jejich zvyků a praktik.

Jedním z hlavních rozdílů mezi těmi, kteří jsou zaneprázdněni a těmi, kteří nejsou, je, že nezaneprázdnění lidé znají svůj cíl. Přemýšlejí usilovně o dědictví, které chtějí zanechat, cíli, který sledují a smyslu, který jim život dává. Tyto mety se mohou v průběhu života měnit nebo vyvíjet, ale poskytují hranice a plán na to, jak trávit své dny a svůj čas.

Cíle nás formují a posouvají. Když se rozhodneme, jaké cíle budeme sledovat, je méně pravděpodobné, že se necháme v životě rozptýlit. Každý den máme před sebou nesčetné možnosti, jak strávit čas, energii, úsilí a peníze. Ti chytřejší z nás uznávají, že máme moc si vybrat. A víme, co bychom si měli vybrat, když se řídíme největším posláním našeho života.

Lidé, kteří mají kontrolu nad svým časem říkají ne tomu, co není v souladu s jejich posláním. Někdy je to jednoduché (nikdy jsem nebyl dobrý v hokeji, v práci se dřevem, opravování aut), ale někdy obtížné. Je potřeba se držet jedné linie a říci ne všem těm naléhavým požadavkům, zajímavým nabídkám a nekonečným příležitostem, které máme každý den před sebou, i když jsou to často velmi dobré věci. Je potřeba se vždy zaměřit na cíl, který máš před očima.

Jaký je tvůj cíl v životě? Čeho chceš dosáhnout? Jaký máš plán, aby ses tam dostal? Následuj ho svým srdcem a svým životem. A nauč se říci ne všem nesčetným příležitostem, které tě od něj odvádějí. Nezaneprázdnění lidé vědí, že mají v životě na výběr. A to je důležité nezapomenout.

Greg McKeown ve své knize Esencialismus to říká takto: „Nikdo vám nemůže vzít právo volby. Můžeme jen zapomenout, že máme moc o sobě rozhodovat.“ To však neznamená, že na naše životy nejsou kladeny nějaké vnější požadavky. Každý, kdo vychovával malé dítě ví, že tomu tak je. Ale i tehdy máme jisté meze, kde se můžete rozhodovat. Nejsi oběť a nejsi mučedník. Ve skutečnosti jsi jediný, kdo může udělat ve tvém životě pořádek. Nezaneprázdnění lidé tomu rozumějí a kráčejí v této realitě.

Nezaneprázdnění lidé vědí, že méně je někdy víc. Seneca napsal: „Každý souhlasí s tím, že nikdo nemůže dobře následovat muže, který je zaujatý příliš mnoha věcmi.“ Warren Buffet to řekl takto: „Rozdíl mezi úspěšnými lidmi a velmi úspěšnými lidmi je v tom, že velmi úspěšní lidé říkají „ne“ téměř na všechno. Vaše definice velmi úspěšného člověka se může lišit od definice Warrena Buffeta, ale smysl se nemění. Pokud toužíte být úspěšní v činnostech, na kterých vám nejvíce záleží, musíte říci ne tomu, co je méně důležité a co vás odvádí od toho hlavního.

Překonejte svůj strach a řekněte ne tak, že si připomenete: To, co moje rodina, přátelé a svět potřebují, je ta nejlepší verze mě, jakou můžu být. Mám dosáhnout toho nejlepšího s tímto jedním životem, který jsem dostal.

Nezaneprázdnění lidé se nenechají rozptylovat nenaplněnými ambicemi. Ať nahromadíme jakékoli množství věcí, nemusí nás to naplňovat. Honba za věcmi a ambicemi nemůže uspokojit naši duši a touhu po smyslu a štěstí, je to honba bez konce. Vždy bude vyžadovat více času a energie. Bez ohledu na to, jak vášnivě o to usilujeme, na konci dne zůstaneme prázdní.

Naše životy často připomínají tento rytmus. Hledáme štěstí, naplnění a smysl na nesprávných místech. Hledali jsme štěstí v mnoha úžasných nabídkách společnosti, avšak zjistili jsme, že většina z nich jsou pomíjivé.

Toužili jsme po lepším platu, jen abychom zjistili, že nám nestačí ani ten a chtěli jsme ještě větší.

Hledali jsme štěstí v povýšení a uznání v práci, jen abychom zjistili, že radost z toho rychle vyprchá.

Hledali jsme štěstí ve větších domech, jen abychom zjistili, že je doprovází zatěžující splátky hypoték.

Hledali jsme štěstí v luxusnějších autech, jen abychom zjistili, že mají škrábance a rýhy stejně jako ty levnější.

Hledali jsme štěstí v alkoholu, drogách a sexu, jen abychom zjistili, že rozkoš do rána zmizela.

Hledali jsme štěstí na velkých spořicích účtech, jen abychom zjistili, že peníze nedokážou vyřešit všechny naše problémy.

Pokud honění neposkytuje trvalé naplnění, máme dvě možnosti:

1. Můžeme se honit ještě více a doufat, že nás to nakonec uspokojí, nebo

2. Můžeme toto úsilí zcela odmítnout.

Vyberte si to druhé. Čím dříve si uvědomíte, že honba za štěstím nás nikdy úplně neuspokojí, tím snáze nakonec štěstí najdete.

Někde se určitě dá nalézt trvalé štěstí a naplnění. Něco hluboko uvnitř nám ​​říká, že hledání štěstí není úplně marná snaha. Jen musíme začít hledat na správných místech. A čím dříve si uvědomíme, že výše uvedené aktivity nás nikdy úplně neuspokojí, tím méně bude náš život zaneprázdněn.

Nezaneprázdnění lidé oceňují význam odpočinku, což mnozí z nás neumí rozpoznat. Odpočinek znamená lepší zdraví a lepší rovnováhu mezi životem a prací, méně stresu, hlubší vztahy, lepší příležitost zhodnotit směřování života, svěží pohled a dokonce zvýšenou produktivitu. Vyhrazení si jednoho dne v týdnu k odpočinku však zůstává praxí, kterou pravidelně praktikuje stále méně lidí. Stali jsme se přepracovanými a vyčerpanými. Naše kultura stále více odmítá odpočinek bez specifického záměru.

Oddech není lenost. Je to nezbytný čas pro naše tělo a ducha.

Najděte si čas na oběd. Najděte si ráno prostor ke ztišení na začátku dne. Investujte do samoty, meditace a modlitby. Najděte si příležitost k přestávkám v práci mezi projekty. Okamžitě začněte kultivovat malé chvilky, kdy vytvoříte prostor ve svém rušném dni. Naplánujte si odpočinek do kalendáře. A pak si ho za každou cenu hlídejte.

Pokud budete moudří, budete brát život vážně. Budete se snažit rozvíjet svůj talent a dovednosti a růst ve svých dovednostech a potenciálu, abyste byli co nejlepší. Ale k tomu nedochází v životě, který je zatížen přeplněným, nepřehledným a nabitým programem. Jako nezaneprázdnění lidé si v životě vytvoříte rezervu tak, že odstraníte nepodstatné záležitosti. Přitom budete žít zaměření na to, na čem vám nejvíc záleží.

Podle https://www.becomingminimalist.com/
Autor článku Joshua Becker je americký autor a filantrop. Napsal celou řadu knih věnovaných minimalistickému způsobu života.
Autor fotky: Snapwire: https://www.pexels.com/sk-sk/photo/akcia-bicykel-bicyklovanie-casozberny-310983/