Z dobré skvělá mládež #4 Ne děkuji! (Selektování příležitostí)

„To, že je něco příležitostí, která se naskytne „jednou za život“, je irelevantní, jestli nezapadá…“

V tomto pětidílném seriálu uvažuji nad tím, jak se poznatky z knihy od Jima Collinse „Z dobrého skvělé“ dají aplikovat do služby v církvi, mládeži či práce s dobrovolníky. V minulých dílech jsem psal o optimisticky realistickém vedení, zaměření na úspěch nástupců a jasném směřovaní. Dnešním tématem je selektování příležitostí.

Příležitost na každém rohu

Možností je hodně. Příležitostí je hodně. A to o to víc, když se vaší práci daří a když jste šikovní. Teď nenarážím obecně na práci s mládeží nebo v nějaké organizaci, ale velmi osobně, na vás lídry. Čím déle vedete nějaký projekt (mládež), tím více se vám začnou z různých stran nabízet různé školení, konference, návštěvy nebo příležitosti „posloužit“. A s velkou pravděpodobností, jestli máte ve své výbavě více zručností, tak se vám začnou do života vtěsnávat různé jiné „projektíky“, nápady, kurzy a aktivity, které s vaším odhodláním vést původní projekt (mládež) nijak nesouvisí. A ve snaze rozvíjet všechny svoje talenty a využít všechny ty lákavé příležitosti sloužit (no nepotěší to, když vás někde potřebují?) nebo také „vymést“ všechny konference, může vaše skutečná práce stagnovat a co víc, vy se můžete postupně ocitnout na pokraji totálního vyčerpání.

„Ne, děkuji!“

Collinsova kapitola o vnitřní disciplíně je poklad. Collins v ní píše, že „skvělá firma s velkou pravděpodobností spíš zemře na to, že nestráví takové velké množství příležitostí, než na vyhladovění z jejich malého množství. Výzvou se tedy nestává vytváření nových příležitostí, ale jejich selekce… Říct velkým příležitostem „Ne, děkuji!“ vyžaduje disciplínu. To, že je něco příležitostí, která se naskytne „jednou za život“, je irelevantní, jestli nezapadá do třech kruhů*“. 

Velká pravda. To, jestli uspějeme v tom, do čeho jsme se pustili, jestli naše mládeže budou fungovat, bude do velké míry záviset od naší schopnosti říct „ne!“ všem nabídkám a příležitostem, které nejsou v jedné linii s naším posláním. A do toho patří i taková zdánlivě triviální věc, zda se každý večer dívám na 45m seriál, nebo místo toho čtu kvalitní knihu.

Buduj tuto zručnost

Schopnost selektovat příležitosti je zručnost. Zručnost, kterou je potřeba svědomitě pěstovat. Rád bych vás povzbudil slovy ap. Pavla: „Nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé.“ (Ef 5:16). Dny jsou zlé. Možná jsou radostné a možná dokonce i bezstarostné, no přece jsou v něčem zlé. Zlé pro dobré využití našeho času k naplnění toho, k čemu jsme byli povolaní, dozrávání do lidí, jakými máme být a zvelebování toho, co nám bylo Bohem svěřené. Atmosféra doby jde v něčem proti nám – příliš mnoho příležitostí a jen některé z nich jsou opravdu relevantní. Těžce je rozeznat.  Chce to velkou moudrost. Trénink. Závazek tuto zručnost budovat. Možná i proto se Mojžíš, velký lídr, v jednom Žalmu modlí k Bohu: „Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. (Ž 90:12)

Kde začít? Zkus tím, že si vezmeš prázdnou A4. Doprostřed napiš jednou větou, co je tvoje poslání na nejbližší rok. Potom na zbytek A4 napiš, do čeho všeho investuješ čas a energii, čeho se plánuješ v průběhu roku zúčastnit. Zkus to vyčíslit na hodiny. Přemýšlej, jak to všechno (a zda vůbec) do tvého poslání zapadá. A potom se, zkus setkat s nějakým zkušenějším lídrem (neboj se za ním i vycestovat nebo kontaktovat ho přes internet) a požádej ho, aby tě v tomto procese koučoval.

PS: Jestli nemáš problém s porozuměním anglických přednášek, doporučuji ti toto video. Bolo mi velkým povzbuzením.  Ramez Attalah: Can You Lead a Growing Ministry Without Being Overwhelmed, Overstretched, and Exhausted?

PS2: Jestli tě tento článek zaujal, bude se ti zřejmě líbit i tento.

*Collins pod třemi kruhy myslí něco jako vaši vizi – více jsem se tím zabýval v minulé kapitole.