Šabat #1 Radost ze stvoření

Poslední 3 roky mého života jsou poznačené jediným slovem – šabat. Hledání šabatu, frustrace z neúspěchu, radost z oddychu a takový vnitřní pocit toho, že žijeme život jen na povrchu možností. Právě šabat (den odpočinku) je jeden z těch způsobů, kterým se můžeme ponořit hloub a zkusit plnost života, kterou nám Bůh dává.

V této mini-sérii se chci podívat na dvojitý příkaz v Desateru týkající se šabatu a to, co pro nás znamená dnes. Neříkám to jako ten, co dosáhl úspěch – sám zápasím o to, abych ctil a aplikoval šabat v mém živote tak, jak bych měl. Mým cílem je spíše uvést tě do rytmu, který Bůh vložil do tvého, mého a do života celého stvoření.

Šabat v Exodu

Poprvé, kdy je šabat uvedený jako příkaz, je v Exodus 20:8-11. Ze všech přikázaní je právě toto nejdelší – to nám něco říká o důležitosti šabatu! Bůh říká: „Pamatuj na den šabatu… šest dní budeš pracovat a konat všechnu svoji práci. Sedmý den je šabat pro Hospodina… nebudeš konat žádnou práci… Vždyť Hospodin za šest dní utvořil nebe a zem, moře a všechno, co je v nich.“ (důrazy jsou moje). 

K tomu rytmu 6+1 se budeme vracet v dalším článku, ale Bůh zde dává příkaz dodržovat šabat a odkazuje na příběh stvoření. Co říká příběh stvoření o šabatě?

Je to dobré

Vrcholem Božího stvoření je člověk (Gen 1:26-31). Přestože každý den, ve kterém Bůh koná svoje stvořitelské dílo, říká, že je to „dobré“ (Gen 1:4, 10, 12, 18, 21 a 25), až když stvoří člověka, Bůh říká, že „všechno, co utvořil, bylo velmi dobré“ (Gen 1:31). Dokončené stvoření je víc než „dobré“, je velmi dobré. Ale Bůh nedokončil svoje dílo, když stvořil člověka. Člověk byl stvořený v 6. den, ale až „sedmého dne Bůh svoje dílo, které konal, dokončil, a sedmý den si Bůh odpočinul od všeho, co stvořil.“

Bůh pracoval (a do dnes pracuje, Jn 5:17), ale je zajímavé, že jeho práce končí ne tehdy, když dodělá poslední věc ve svém seznamu, ale až když přestane pracovat, podívá se nazpátek na svoji práci a hodnotí ji („velmi dobré“) a odpočívá.

Podívej se zpět na stvoření

Tento princip je stejně důležitý pro náš život. Bůh dává v Desateru příkaz a součástí tohoto příkazu není jen přestat pracovat, ale „zopakovat“ celý cyklus Genesis – ukončit svoji práci, podívat se zpět na ni, radovat se ze stvoření a odpočívat.

Většina lidí, které znám (a já první) procházejí svůj týden jen ze setrvačnosti. Přijde víkend (nebo pro pracovníky v církvi pondělí) a jsou rádi, že jsou rádi. Většinou se otupujeme různými seriály, filmy, hrami, jídlem, pitím, zábavou… 

Šabat je (i) na to všechno. Ale zábava a oddych nemůžou nahradit cenu hodnocení našeho života. Šabat je doba, ve které přestanu pracovat, abych se podíval zpět na svůj týden a hodnotil všechno, co jsem udělal. Dělám smysluplnou práci nebo jdu ze setrvačnosti, bezmyšlenkovitě a jen čekám, kdy se dostanu domů? 

Šabat je darem pro nás, během něhož se podíváme zpět na svůj týden, na svůj život, a hodnotíme je. Pojmenujeme věci, které jsou „velmi dobré“, ale i ty, které nejsou „velmi dobré“ (teda ty, které nepatří do dobrého, Božího stvoření) a rozhodneme se, jako tyto věci jdeme změnit.

Radost ze stvoření

Nesmíme ale zapomenout, že šabat je dar. Šabat je další z Božích darů pro nás. 

Tak jak se Bůh raduje ze svého stvoření, má radost z krásy, kterou stvořil a kterou dal světu, Bůh nás volá k radosti z jeho stvoření.

Dobré jídlo. Dobré rozhovory s přáteli. Dobrý film. Dobrá kniha. Dobrý výlet nebo procházka. Každý má jiný způsob, kterým oslavuje šabat. Každý člověk nachází a oslavuje radost ze stvoření jiným způsobem. I to je „velmi dobré“. Časem budeme hovořit o tom, že šabat léčí člověka a právě skrze radost dokáže Bůh léčit naše tělo, duši a ducha.

Nezapomeň si vyhradit čas na to, aby ses radoval ze stvoření. Aby sis užíval dary, které nám Bůh dává. Představte si dítě, které se nadšené hraje s novým dárkem, který dostal na vánoce. Nebude se i Bůh tak radovat, když uvidí naši radost z jeho darů? Radost z jeho stvoření?

Šabat pro tebe

Moje výzva pro tebe je jednoduchá – „pamatuj na den šabatu“ (Ex. 20:8). Vytvoř si rytmus ve svém kalendáři, ve kterém si každý týden vyhradíš jeden den a naplníš si ho podle Božího vzoru v Genesis: nepracovat | ohlédni se zpět | hodnoť svoji práci | užívej si Boží dary.