Zpětná vazba – co s ní?

Zpětná vazba – co s ní?

Dávání zpětné vazby pro naši českou/slovenskou kulturu není úplně běžné a přirozené. Přesto však při zkoumání firem s nejspokojenějšími zaměstnanci je jedním z hlavních společných jmenovatelů zejména bezprostřední a jasná zpětná vazba. Protože každý člověk si zaslouží vědět, jak na tom je a každý rozumný člověk chce vědět, jak si vede a v čem by se mohl zlepšit.

Platí toto v církvi, převážně s dobrovolníky, úplně stejně jako ve firmě?
Jsem přesvědčen že ano. Ve skutečnosti nevidím moc rozdílů v práci se zaměstnanci a s dobrovolníky, snad kromě toho, že zaměstnanci na práci mají logicky více času. Ale vše ostatní – plnění závazků, chození včas, snaha o efektivitu práce a principy zpětné vazby, která je nezbytná pro růst, platí jak pro dobrovolníky tak pro zaměstnance shodně.

Mluvil jsem už s nejedním člověkem, který přešel do jiné církve, přičemž jednu z hlavních rolí v tom sehrála skutečnost, že ve své minulé církvi si ho nikdo v jeho službě nevšiml. Neslyšel ani nic negativního ani nic pozitivního – prostě byl dlouhodobě zanechán ve své službě a nikdo si ho nevšímal. Nevěděl, jestli to dělá dobře a nikdo mu nepomohl to dělat lépe. A nakonec motivací pro změnu církve nebyla ani tolik častá kritika, ani teologické rozdíly, ale lhostejnost ze strany místních vedoucích. Protože každý člověk chce, aby si ho někdo všiml a taky chce sám mít příležitosti růst a překonávat sám sebe.

Jak tedy nebýt lhostejní k lidem, které vedeme?
Odpovědí je dávat jim pravidelnou zpětnou vazbu. Je to poděkování, povzbuzení, návrhy na zlepšení, ocenění, napomenutí, přehodnocení náplně služby, nebo se často stačí prostě jen zeptat, co mohu já udělat proto, aby se mu v církvi sloužilo lépe.

Několik tipů pro zpětnou vazbu:

Konkrétně

Místo “dneska to bylo super” mluvit konkrétně. Například “Dnes byl super výběr písní, působili jste uvolněně a uprostřed jste měli dobré zamyšlení, které se lidí dotklo.” nebo “Díky, že jsi tu byl předem a všechno nachystal tak, že bylo všude na zemi čisto.” nebo “Díky, že sis to téma doma předem připravil. Myslím, že závěr by se dal do příště zlepšit, aby nebyl takový ponurý.”

Bezprostředně

Nikdo nechce, abyste mu zpětnou vazbu četli z papíru jen proto, že byste měli. Upřímnost je klíčová. Mně osobně pomáhá pravidlo, že v pozitivních věcech platí: “Co na srdci, to na jazyku” aneb „Když tě napadne někomu něco pozitivního říct, tak mu to co nejdříve řekni.” V negativních věcech je zase dobré počkat na pravý čas, avšak bez zbytečných odkladů. U negativní zpětné vazby jsou případy, které je potřeba věc probrat hned, ale i takové, se kterými stačí počkat až bude vhodná chvíle (osobnější věci), také je důležité rozlišit, co řešit nejprve osobně (charakterové věci), a co klidně před ostatními, např. na setkání týmu (praktické věci).

Konstruktivně

Cílem každé zpětné vazby je, aby se daný člověk zlepšil a rostl. Pokud nevidíme, že by naše zpětná vazba pomáhala druhým k růstu, tak musíme nejdříve hledat chybu u sebe, a potom zkoumat jejich přístup. Naší zodpovědností ale je konstruktivně druhému člověku pomoci vidět to, co sám nevidí a pomoci mu udělat to příště lépe. Pokud kapela ví, že něco zazpívali falešně, a chtějí to do příště zlepšit, není potřeba jim to třikrát připomínat. Naopak ten, kdo má příliš nízké sebevědomí by měl častěji slyšet, jakou má hodnotu. Cílem zpětné vazby není vylít si svoje emoce ani přistupovat ke všem stejně, ale cílem je přidat druhému hodnotu.

Oboustranně

Pokud vás nezajímá názor ostatních na Vás, nebudou chtít poslouchat, když budete mít zpětnou vazbu na ně. Důležité je naslouchat alespoň tolik, kolik sám mluvím a ideálně vytvářet prostor a příležitosti, kde k vám mohou být další lidé upřímní. Kouzlo zpětné vazby je v tom, že se týká vždycky všech, bez ohledu na pozici nebo roli v církvi.

Pro více článků od Ondra Szturc klikněte ZDE