Jak jako neprofesionál biblicky radit (I.): V centru evangelium

Všichni máme vliv a všichni jsme ovlivňováni. Otázkou není, jestli budeme radit, ale jak budeme radit a na čem budeme své rady zakládat.

Všichni radíme druhým.. A všichni rady přijímáme 

V této sérii se nechci věnovat definicím, přístupům k poradenství a diskuzím. Zaprvé na takovéhle teoretické vzdělávání nemám obdarování a zadruhé mi to pro běžného vedoucího nepřijde až tak podstatné. Jako křesťané se ale všichni dostáváme do situací, ve kterých je potřeba být tu pro druhého a pomoct mu. A to je právě ta oblast, ve které obdarování, zapálení i praxi mám – a chci ho s vámi sdílet. Každý den se setkáváme s lidmi, kteří se nám svěřují se svými problémy a trápeními a očekávají od nás radu.  Může se jednat o našeho partnera, kamarády, kolegy v práci, rodinu.. Kohokoliv. Můžeme si myslet, co chceme, ale poradenství se vlastně věnujeme všichni. A právě tomuto tématu – jak jako neprofesionál biblicky radit – bude zasvěcená tahle série článků.

To, co druhým říkáme, má vliv 

Proč máme pocit, že věci, které řekne člověku profesionální biblický poradce, jsou nějakým způsobem významnější, než věci, které si vzájemně říkáme každý den? Proč si myslíme, že to, co řekneme my, jako neprofesionálové, má nějakým způsobem menší efekt? Že špatné rady, které nestojí na evangeliu, nejsou naše chyba, protože přeci „nejsme trénovaní poradci“? Všichni máme vliv a všichni jsme ovlivňováni. Otázkou není, jestli budeme radit, ale jak budeme radit a na čem budeme své rady zakládat.

Pojďme něco zkusit – vyměnit slovo „poradenství“ za slovo „péče“. Ptáme se: „Kdy máme začít v našem společenství někoho vzdělávat k biblickému poradenství?“ Na tuto otázku odpověď nemám. Dovolím si ji ale nahradit jinou otázkou – „Kdy máme začít v našem společenství učit všechny, jak o druhé pečovat evangeliem?“ – a na tu už jasná odpověď existuje. Teď hned. 🙂

Všichni jsme jako křesťané povolaní vzájemně si sloužit a pomáhat si nést naše břemena (Jan 13:34–35; 2. Korintským 5:17–20; Galatským 6:2). Ať už k tomu máme vzdělání nebo ne, pokud žijeme v církvi, která funguje jako rodina, dostaneme se do situace, kdy bude před námi sedět zlomený člověk, bude nám vyprávět o své bolesti/hříchu/trápení a bude od nás čekat nějakou reakci. Je dobré být na to připraven.

Špatná zpráva – Seznamy kroků nefungují

Špatnou zprávou je, že žijeme v padlém světě. Našim srdcím vládnou modly. Hřích je každodenní, každominutovou, realitou našich životů – ovlivňuje všechno, co si myslím, co říkám, moje touhy, motivy, postoje, reakce, hodnoty. Hřích deformuje nejenom mou minulost a to, co se mi stalo, ale úplně stejně deformuje i můj přístup k tomu. Klasickou pravdou je, že jako hříšníci reagujeme na hříchy vůči naší osobě hříšně. Je to začarovaný kruh.

Proto psychologické učení nemůže vést k opravdové proměně. Nestačí dát člověku systém a seznam kroků, co dělat a nedělat. Problém je v jeho samotném jádru, které potřebuje radikální proměnu.

Uvědomit si závažnost hříchu je velmi důležité. Nikdo z nás se s ním nemůže sám vypořádat – můžeme si říct: “Už prostě nebudu hřešit”, ale nedokážeme to. Nemůžeme hříchu uniknout ani ho porazit. Nemůžeme se sami vysvobodit – a nemůžeme ani vysvobodit vzájemně jeden druhého. Proto psychologické učení nemůže vést k opravdové proměně. Nestačí dát člověku systém a seznam kroků, co dělat a nedělat. Problém je v jeho samotném jádru, které potřebuje radikální proměnu. Pavel píše, ať se nenecháváme svést prázdným a klamným filozofováním, které není založené na Kristu (Koloským 2:8). Tak to nedělejme! Upínejme se na Ježíše. Abychom mohli vybřednout z hříchu, potřebujeme být zachránění sami od sebe, potřebujeme Vykupitele. 

Bible není poradenská příručka plná postupů, jak radit. Je mnohem víc; nabízí mnohem víc než návod, jak správně žít. Tím se dostáváme k dobré zprávě. 🙂

Dobrá zpráva – Změna přímo u kořene

V padlém světě kolem nás je hřích nevyhnutelnou skutečností. Ježíš ale za náš hřích, za hřích své církve, zemřel a vstal z mrtvých. Trest za hřích – smrt – vzal na sebe a umíral na kříži. Potom znovu vstal a tím smrt porazil. Vítězství je Jeho a už to nikdy nebude jinak. Srovnáváme se s následky Pádu každý den a hřích někdy může být oslepující. Potřebujeme si navzájem nastavovat zrcadlo a na hříchy se upozorňovat, protože je často ani nevidíme. U Boha ale máme milost. Milost, která proměňuje. A proměňuje v jádru všeho, přímo v našem srdci. To je cílem naší služby a našich rad – přinášet Bohu slávu skrze to, jak se jako Jeho děti učíme v lásce se budovat evangeliem a proměňovat se Jeho milostí.

Ježíš vyhrál a Jeho vítězství je nezvratitelné. Otázka je, jak se tohle vítězství naučíme žít v tomto padlém světě – a jak ho budeme promítat do našich rad ostatním.

Musíme stát na evangeliu 

Tohle jsou dvě reality, dva fakty, se kterými každý den žijeme. Je důležité si je uvědomovat – a uvědomovat si, že platí pro každého, koho vedeme, pro každého křesťana, který si za námi přijde pro radu či pomoc. Evangelium – dobrá zpráva o tom, že Ježíš porazil hřích – je to, co má stát v samém centru našich životů. A když necháme své myšlenky denně proměňovat Boží milostí, pak se začne proměňovat i náš přístup k ostatním lidem – a k radám, které jim denně dáváme.