![leaderXpress [CZ]](https://leaderxpress.cz/wp-content/uploads/2021/12/leaderxpress.svg)
![leaderXpress [CZ]](https://leaderxpress.cz/wp-content/uploads/2021/12/LeaderXpress-BW-e1639521076455.png)
V mnohým cirkvách po svete sa v dobe koronavírusu rozhorela diskusia o tom, čí je možné a správne konať cez internet najrôznejšie cirkevné úkony. Jedným z nich je aj Večera Pánova. Pripomienka Kristovej obete ustanovená počas poslednej Večere Ježiša s jeho učeníkmi je jednou z kľúčových tradícií/rituálov, ktoré existujú preukázateľne od počiatkov cirkvi. Dnes sa cirkvi líšia v tom, ako často Večeru Pánovu slávia (niekoľkokrát týždenne až raz za rok) a líšia sa aj v tom, aký presný duchovný význam jej prisudzujú, no vo väčšine cirkví bola táto rutina prerušená znemožnením osobného stretávania. V dejinách to nie je pre cirkev nič nové (čo ľahko zabúdame), čo ale je nové, je to, že na rozdiel od predchádzajúcich generácií máme k dispozícii internet a tým aj príležitosť fungovať ako cirkev online.
Odporcovia Večere Pánovej robenej cez online (napríklad cez software ZOOM či iný) používajú najčastejšie argument, že základným predpokladom tohto komunitného obradu je spoločné fyzické stretnutie, pretože počas ustanovenia tohto obradu bol Ježiš fyzicky s učeníkmi a aj apoštol Pavol, ktorý celkom výživne napomína Korintskú cirkev hovorí o ich spoločnom stretnutí. Na tomto základe odporcovia hovoria o tom, že by cirkvi mala Večera Pánova chýbať a mala by sa na ňu tešiť až do ďalšieho spoločného stretnutia. S tým býva niekedy spojený aj ten argument, že online cirkev nie je plnohodnotná cirkev, ale iba čiastočná náhrada.
S týmto výkladom osobne nemôžem súhlasiť a nemôžem ho odporúčať z niekoľkých dôvodov.
Po prvé – To, že sa v Biblii vždy hovorilo o osobnom stretnutí je celkom logické, pretože žiadne iné stretnutie vtedy nebolo reálne. Ťažko by sme mohli od apoštola Pavla čakať, že bude počas písania listov rátať s niečím, čo vtedy spoločnosť neznala. Keby sme postupovali podľa vyššie použitej „exegeze“, tak by sme sa spoločne nemohli cez telefón ani modliť, pretože to v Biblii nie je nikde spomenuté ako variant. Ani nehovoriac o tom, že Ježiš samozrejme používal podobenstvá s mincou a nie s kreditnou kartou a ilustráciu s figami a nie s ananásom. Veď ide o všeobecný princíp. Kto ale chce čítať Bibliu s otvoreným srdcom, tak sa nepozerá na literu zákona (doslovné hranie sa so slovami, ale na ducha posolstva (myšlienky a princípy).
Po druhé – Autori vyššie spomínaného názoru stavia často na pohľadu, že iba osobný kontakt je reálny vzťah. Paradoxne potom spolu Večeru Pánovu slávia rozhádaní členovia jednej cirkvi, ktorí pre istotu sedia o niekoľko miest od seba a veria, že členstvom v rovnakej cirkvi prežívajú akési duchovné obecenstvo. Predovšetkým mladí ľudia ale vedia, že je veľmi reálne prežívať skutočné priateľstvo online, a že aj keď neosobný vzťah nie je ten najlepší možný vzťah, tak je veľmi reálny a často aj kvalitnejší, ako mnohé osobné vzťahy.
Po tretie – Ak veríme, že vzkriesený Kristus je skutočne duchovne s nami, keď slávime Večeru Pánovu – ako by preňho mohla byť prekážka to, že my spolu fyzicky práve nie sme? Nie je dôležitejšia jednota a blízkosť srdca, ako sedenie vedľa seba na stoličke? Ako dlho má Ježiš čakať, kým podmienky dovolia ľuďom, aby si sadli fyzicky vedľa seba?
Cirkev budúcnosti bude žiť v novej realite a s tým budú spojené nové metódy šírenia rovnakého posolstva. Majme srdce otvorené, aby sme neminuli to, čo si chce Boh použiť pre svoje kráľovstvo!
Foto od Debby Hudson na Unsplash
Poté, co studoval informatiku, absolvoval roční stáž Journey v církvi Element v Hradci Králové pod Křesťanskou akademii mladých. Nyní je v týmu vedení církve ESK Havířov, kde také organizuje programy Log-out. Druhou částí úvazku pracuje v Křesťanské akademii mladých na podpoře mladých vedoucích a spolupráci generací v církvi. Jeho snem je vidět v České republice zdravé, přitažlivé církve, do kterých se lidé těší. Už dva a půl roku je šťastně ženatý s manželkou Aničkou, se kterou spolu studují teologickou školu TCM Institut. Rád čte, přemýšlí, vymýšlí vtipy do kázání a chodí s lidmi na kafe.
2 replies on “Čo s Večerou Pánovou v dobe koronavírusu”
Bratu, vďaka za článok a za odvahu zaujať jasné stanovisko, a za lásku k Božiemu ľudu, ktorá ťa očividne motivuje.
Napriek tomu si myslím, že tvoj postoj je biblický neobhájiteľný. Hoci je pravda, že Biblia nemôže hovoriť o veciach, ktoré v tom čase spoločnosť nepoznala, a že pri jej výklade ide o princípy a nie doslovné „slovičkárenie“, princípy sa vždy uplatňujú konkrétne. A ohľadom Večere Pánovej je veľkým princípom spoločenstvo – na čom sa obaja zatiaľ zhodujeme. Problém vidím v tom, keď niekto považuje online spoločenstvo za rovnocenné fyzickému spoločenstvu – čo je podľa mňa vo vážnom rozpore s veľkým príbehom Biblie, kt. začína fyzickým spoločenstvom Boha s ľuďmi (Gen. 3:8) a takisto ním aj končí (Zj. 21:3; 22:4-5). Ježiš tiež prišiel medzi ľudí fyzicky a nie ako videoblog, livestream, dokonca ani v prorockej vízii, ale v tele (e.g. Ján 1). Takisto je jeho posledný príchod sľubovaný v tele (Sk. 1:11). Pavol vo svojich listoch viackrát spomína, ako si želá byť fyzicky so svojimi poslucháčmi. Z toho (a ďaších príkladov) aj mimobiblických dôkazov je podľa mňa viac než jasné, že fyzické spoločenstvo je unikátnym a ničím nenahraditeľným druhom spoločenstva. Takže fyzické spoločenstvo nie je len neutrálnou aplikáciou obecného princípu/myšlienky spoločenstva pri VP, ale jeho fyzickosť je súčasťou princípu samotného.
K tvojmu druhému bodu – je nefér porovnávať najhoršiu možnú verziu argumentu opačnej strany, resp. jeho karikatúru – strawman (fyzické slávenie VP rozhádanými ľuďmi) a najlepšiu možnú verziu svojho argumentu (kvalitný online vzťah). Paradoxne, tu protirečíš sám sebe a implicitne vyvodzuješ z nesprávnej aplikácie princípu (rozhádanosť vo fyz. vzťahoch) hodnotenie princípu samotného, pričom , pričom princíp samotný je v poriadku a to, na čom podľa tvojej argumentácie záleží. To je podľa mňa nefér. Povedané inak, to, že niekto robí zle fyzickú VP, neznamená, že online VP je lepšia/rovnako dobrá.
K tvojmu tretiemu bodu – fyzická blízkosť je rovnako principiálna ako jednota a blízkosť srdca a nevidím, na základe čoho môžeme jedno zahodiť ako nepodstatné a o druhom povedať, že Ježišovi záleží práve na tom. Samozrejme, že pre Ježiša nič nie je problém a prekážka – môže byť s nami dokonca aj vtedy aj keď nemáme jednotu a blízkosť srdca.
Na záver – je podľa mňa nefér (implicitne) označovať ľudí, ktorý obhajujú VP s fyz. spoločenstvom za ľudí, kt. nemajú otvorené srdce a ktorí trvajú na litere a slovičkárení. Možno majú srdce rovnako otvorené ako zástancovia opačného stanoviska, len dospeli k iným záverom.
Prosím, nevnímaj moju kritiku ako osobný útok ani ako výpoveď o tvojej zbožnosti, snažím sa viesť vecnú diskusiu. Rád budem o tejto téme diskutovať viac.
Ahoj Šimone,
díky moc za postřehy, fakt moc dobře argumentuješ, a umíš vyjadřovat myšlenky asi o dost lépe než já :D, to myslím vážně 🙂
Taky si moc vážím tvého slušného nesouhlasu.
Souhlasím s tím, že fyzická blízkost (společenství) je nenahraditelné a intimnější než společenství na dálku, na druhou stranu to nevidím jako součást principu, kdy je společenství pro Večeři Páně naplněno.
Určitě se lišíme v tom, jak bychom vykládali biblické pasáže do naší situace. Zatímco já jsem přesvědčen, že kdyby tu byl dneska Ježíš, tak by společenství přes internet bral jako skutečné (i když ne nejlepší) společenství, tak ty jsi asi opačného názoru. Což respektuju, nikdo nevíme s jistotou, co by on řekl 🙂
Mně by asi nedávalo smysl, že by ta fyzická blízkost hrála absolutní úlohu – spíše to vidím jako tehdejší jedinou verzi blízkého společenství, která je dnes jiná, protože kdyby spolu mělo Večeři Páně 5 lidí na videocallu, anebo 20 000 lidí fyzicky, jak je v řadě církví v zahraničí běžné, tak si myslím, že obecenství/společenství bude v prvním online případě mnohem silnější a intimnější.
Stejně tak v církvi máme různé skupinky a obecně platí, že počet lidí hodně rozměr/hloubku společenství, takže má různé úrovně.
Můj pohled asi je, že Ježíš sice řekl, že příště bude s učedníky znovu fyzicky pít až v království svého otce (Mt 26:29), ale stejně tak jim řekl „jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28:20). Takže z toho můžu vyvodit, že jeho přítomnost s námi je dnes validní a reálná, přestože není fyzická/plná tak, jako bude jednou. Jinými slovy – když on je s námi dneska, tak jaktože my spolu nejsme přes internet?
Kdybych to měl ještě jinak přirovnat tak třeba ke křtu v situaci, kde není někoho možné fyzicky ponořit, třeba i ze zdravotních důvodů nebo prostě v oblasti kde není dost vody – tak ten křest je z mého pohledu stejně validní, protože jeho duchovní podstata nespočívá v tom že se fyzicky musí provést nějaký magický úkon, ale v srdci člověka a jeho touze tu skutkovou podstatu před Bohem a lidmi naplnit (obvykle tím vnějším symbolem).
Já se ani nebojím, že by se tím snížila úroveň nebo vážnost, protože lidem vždycky bude chybět ta nejlepší verze toho úkonu, avšak kdyby plné fungování církve bylo natolik závislé na možnosti se fyzicky sejít, tak by mi to přišlo neuvěřitelně zbytečně limitující, navíc když si představím v jakých extrémních situacích se církev může různě po světě ocitnout.
Ten můj příklad s nejhorší možnou verzí argument – máš pravdu to určitě nebyl v diskuzi můj vítězný argument. Jen mi přišlo paradoxní, že jsem narazil na sbory, kde si lidé nepodají ani ruce, ale mají pocit, že mají společenství, protože sedí v jedné místnosti. A rád osobně takové příklady v diskuzi používám abych ukázal absurditu některých přístupů, ale rozhodně to není validní hlavní argument.
Ten závěr – Díky, že jsi to napsal, nemyslel jsem to tak, jak to vyznělo, nechtěl jsem tím říct že ten kdo má jiný názor než já, tak nemá otevřenou mysl. Spíš jsem chtěl lidi vyzvat ať o tom přemýšlejí se svěží myslí a vyznělo to trochu agresivněji 🙂
Taky budu rád dál diskutovat!