Nedávno mi jeden můj známý vyprávěl o malé zkušenosti ze života. Měl zážitek s Pánem Bohem. Nic tak velkolepé, někdo by řekl „banální záležitost“, drobná zkušenost, co nestojí za řeč. Říkal o ní jen nejbližším. Ale potom v neděli ráno ho Duch svatý vedl, aby se ohlásil u kazatele a požádal, že by chtěl o této zkušenosti hovořit veřejně z kazatelny. Spontánně narušil režii bohoslužeb, překvapil lidi, kteří si odvykli, že by měl někdo svědectví. A mnozí byli velice povzbuzeni. On sám měl obrovskou radost z toho, že se odvážil. A řekl mi, jaká je to škoda, že o svých drobných každodenních zkušenostech s Bohem nehovoříme veřejně víc. Naše bohoslužby, nebo i jiné setkání jsou občas jako televizní programy, kde je přesně určena režie, dramaturgie, chybí nadšení, radost, spontánnost a autenticita. Vždyť sloužíme živému Bohu! A on nás proměňuje, zasahuje do našeho života! Anebo ne? 

Jak můžeme měnit svět okolo nás, když duchovně stagnujeme, spíme. Často věnujeme množství energie na náročné církevní aktivity, tábory, konference, hang-outy. A když můžeme celkem obyčejně, spontánně vyjádřit veřejně radost z toho, jak Bůh zasáhl do našeho života, i když jen nepatrně, jednoduchou zkušeností, tak to neděláme. Protože se stydíme? Byli bychom trapní? Není to zvykem v našem okolí? Byli bychom pravdiví a autentičtí! A pokud to neděláš, tak je dobré, abys právě ty, byl ten první, kdo začne. Kdo naruší tu uhlazenou dokonalost. Uvidíš, že později se přidají další. Ať už malým svědectvím, nebo zapálenou upřímnou modlitbou. Vyznáním, že Bůh je živý, že pracuje v našich životech. Že my jsme živí ve vztahu k Němu. Ať už pláčeme nebo se radujeme, ale žijeme! Že se máme rádi, že si pomáháme. Celkem obyčejné věci, které nás odlišují. Protože i jiní připravují programy, tábory a setkání. Ale my je děláme z lásky k Bohu a bližnímu. Tak ať je to poznat a cítit.

Na začátku roku Vám z upřímného srdce přeji odvahu narušit zaběhnuté koleje a žít autenticky tak, aby to bylo cítit i ve Vašem okolí. 

Foto od Marcos Paulo Prado na Unsplash

Eva Bechná pracuje jako pastorační asistentka ve sboru Církve bratrské v Žilině. Ve sboru se mimo jiné věnuje dlouhodobě práci s dětmi a maminkami a také vydávání sborového newsletteru Fajo.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Na našem webu používáme soubory cookie

Potvrďte prosím, zda přijímáte naše sledovací soubory cookie: Google Analytics, Facebook Pixel. Sledování můžete také odmítnout, takže můžete nadále navštěvovat naše webové stránky bez odesílání jakýchkoli dat službám třetích stran.