Dospívající mají sklon věřit, že jsou zodpovědní za události kolem sebe. Když k tomuto akutnímu a často nepodloženému pocitu provinilosti přidáme oprávněný pocit viny plynoucí z nesprávných činů, kterých se dopouštějí, pak výsledkem může být silná duchovní a emocionální směs.

Věřící mají často větší problém vypořádat se s vinou než nevěřící, zvláště pokud svou teologii a praxi pojímají spíše zákonicky. Můžeme identifikovat tři druhy viny:

Občanská nebo právní vina – porušení lidského zákona (je spíše stav než emoce)

Teologická vina – porušení Božích norem nebo Božího zákona (je to fakt, že jsme hříšní)

Psychická vina – bolestivý emocionální prožitek toho, že trestáme sami sebe

Příčiny pocitů viny:

  • Naučené vzorce chování a nerealistická očekávání (velmi přísní rodiče, okolí v církvi)
  • Pocit méněcennosti a společenské tlaky
  • Nadpřirozené vlivy (důsledek hříchu – pocit viny může být oprávněný, ale může vyplývat i z nesprávných představ, v každém případě mohou být tyto pocity ničivé)

Následky pocitu viny:

  • Odsouzení – mladý člověk podvědomě trestá sám sebe, což s sebou může nést různé psychické problémy až hluboké deprese
  • Vzpoura – vzpoura proti rodině nebo institucím, které vinu připomínají
  • Popření a racionalizace (odmítání viny, házení viny na druhé)
  • Přiznání – pokud následuje upřímné pokání, je to nejlepší způsob, jak naložit s vinou (někdy se děti přiznávají jen proto, že byly přistihnuty)

Biblický pohled na vinu

Člověk je v biblickém smyslu vinen, když poruší zákon. V Bibli není prakticky rozdíl mezi vinou a hříchem. Bible nemluví o pocitech viny. Pavel v 2. Korintským 7, 8-10 mluví o „zármutku po způsobu světa“ a „zármutku podle Boží vůle.“ Zármutek po způsobu světa nepřináší nic pozitivního, zatímco ten podle Boží vůle je užitečný. Vede k pokání. Psychická vina se soustředí z větší části na nás a naše selhání. Konstruktivní zármutek na lidi, kterým jsme ublížili.

Reakce na problém viny

Mladý člověk může potřebovat být konfrontován se svou vinou a vypořádat se s ní s pomocí vedoucího mládeže, rodiče nebo poradce. Dospělý, kterému na dospívajícím záleží a není jeho rodičem, by měl jeho rodiče o věci co nejdříve informovat a usilovat o to, aby se do procesu řešení zapojili. 

  • Naslouchání (povzbuďte ho, aby mluvil o tom, co ho trápí)
  • Vcítění (zamyslete se nad vlastní zkušeností, abyste ho dokázali pochopit, svoji empatii vyjádřete)
  • Ujištění a povzbuzení (neodsuzujte, naopak dejte najevo bezpodmínečné přijetí)
  • Nasměrování (veďte ho pasážemi Bible, aby věděl, co od něho Bůh skutečně očekává, poukažte na Kristovu milost, aby si uvědomil, jestli jsou jeho pocity viny oprávněné nebo ne. Pokud ano, veďte ho k upřímnému pokání a přijetí odpuštění.)
  • Pocit viny je nutno rychle identifikovat 
  • Pocity viny je třeba okamžitě řešit (modlitbou, čtením Písma…)
  • Je potřeba zabránit dalšímu útoku a být na něj připraveni 
  • Zapojení (mladý člověk sám musí udělat důležitá rozhodnutí a stanovit si rozumné cíle)
  • Odborná péče (pokud se začne chovat násilně nebo uvažovat o sebevraždě měl by vedoucí mládeže ihned informovat jeho rodiče a společně zvážit, jestli nepožádají o konzultaci profesionálního křesťanského psychologa.)

Více detailů ke každému bodu najdete v knize Poradenství dospívajícím   

Photo od Nik Shuliahin na Unsplash

Článek byl se souhlasem 4D Ministries zpracovaný na základě knihy Josha Mcdowella a Boba Hostetlera, Poradenství dospívajícím.

Cílem leaderXpress je tvořit komunitu lídrů, kteří se mezi sebou podělí o to nejlepší ze svých zdrojů, zkušenosti a know-how.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Na našem webu používáme soubory cookie

Potvrďte prosím, zda přijímáte naše sledovací soubory cookie: Google Analytics, Facebook Pixel. Sledování můžete také odmítnout, takže můžete nadále navštěvovat naše webové stránky bez odesílání jakýchkoli dat službám třetích stran.