Smrt

Dnes se pouštíme do náročného tématu, není moc příjemné, ale jednoduše patří k životu a v poslední době o cosi víc. Každý den posloucháme, kolik lidí zemřelo na covid. Možná jste si už zvykli a je to pro vás jen „nějaké číslo“. Avšak vždycky mezi těmito čísly může být někdo z vašich blízkých nebo dokonce ty sám. Umírají nejen staří lidé, ale i mladí. Je to žel tak a každý z nás by se měl vyrovnat s vlastní smrtelností. Co když se něco takové stane ve vaší mládeži? Mladý člověk se dozví smrtelnou diagnózu. Naší přirozenou reakcí je, že bychom rádi utekli a nechtěli s tím být konfrontováni, a přitom citlivý a zkušený mládežnický vedoucí nebo kazatel může být v této chvíli velkou pomocí.

Pět stádií zármutku

1. Popření – člověk odmítá věřit, že umírá, nebo že umírá někdo z jeho blízkých
2. Hněv – ptáme se, proč se to děje, proč já, proč můj blízký? Cítíme hněv, vinu, výčitky.
3. Smlouvání – úsilí odložit smrt, rozhovor mezi člověkem a Bohem
4. Deprese – smrt se nedá ignorovat, začíná skutečný smutek
5. Přijetí, smíření – člověk se propracuje prvotními pocity, a nakonec přijde smíření

Fyzické následky zármutku

Jednak se vyskytují u člověka, který je smutný kvůli blízkému, jednak u umírajícího: namáhavé dýchání, sevření hrdla, pocity fyzického vyčerpání, zažívací příznaky, ztráta chuti, pocit prázdna v žaludku

Emocionální následky

Strach – nejen ze smrti, ale i z bolesti, z průběhu choroby

Pocity viny – neschopnost pochopit nevysvětlitelnou událost (Určitě jsem udělal něco, čím jsem si to zasloužil)

Bezmoc, podrážděnost

Pochyby – proč? Hledáme odpovědi, důvod

Biblický pohled na umírání a smrt

Bible o smrti hovoří celkem otevřeně a jasně. Učí, že lidský duch neumírá (1. Mojž. 2,7) Bůh stvořil člověka jako dokonalého a věčného, a i když hřích lidskou dokonalost zničil, jeho duch zůstává věčný. Bůh je svatý a hříšný, člověk proto nemůže strávit věčnost s ním. Bůh něco takové nemůže dovolit, protože by to bylo úplně neslučitelné s jeho svatou přirozeností. Proto každý, kdo hřeší, je odcizený od Boha v průběhu svého života a bude od něho oddělený i po celou věčnost. Takový stav je označovaný jako „duchovní smrt“. (Řím 3, 23)

Dobrá zpráva je, že Bůh tak miloval svět, že poslal svého Syna, aby za nás zemřel a zaplatil za naše hříchy. Když člověk uvěří Ježíši Kristu jako svému Spasiteli, „narodí se znova“. Toto duchovní narození ho přivede ze stavu duchovní smrti do stavu duchovního života. Díky tomu může křesťan vědět, že i kdyby zemřel, bude okamžitě s Kristem (2. Kor 5,8)

Jak může vedoucí mládeže reagovat na zármutek mládežníka nebo dokonce jeho strach z vlastní smrti

Naslouchání – ať už jsou jeho reakce jakékoliv (pláč, hněv), dejte najevo, že je to v pořádku a vy jste tady, abyste mu naslouchali i jeho pocitům

Vcítění – poradce si musí vypořádat svůj vlastní postoj k tématu smrti, aby mohl být dostatečně empatický a vyjádřit tuto skutečnost umírajícímu nebo pozůstalým

Ujištění a povzbuzení – není vhodné napomínat člověka se silnými emocemi (už stačilo, všechno bude v pořádku). Atmosféra poradenství musí být svobodná, vřelá, vyjadřovat podporu. Dospívající nemají cítit nátlak, ale mají pociťovat láskyplnou péči.

Nasměrování – utěšujte mladého člověka Božím slovem, modlete se společně, ale dejte pozor, abyste ho nezahlcovali zbožnými frázemi nebo mu nekázali

Citlivě ho veďte, aby v modlitbě spoléhal na Boží zdroje, obracel se na Boha, svěřoval se mu a Jemu důvěřoval

Pomozte mu rozhodovat se v praktických otázkách jeho zdravotního stavu (stavu jeho blízkých)

Pomozte ho odvézt k lékaři, dejte mu vhodnou knihu, a to podobně i v případě smrti v rodině (pomozte s praktickými záležitostmi)

Zapojení – je důležité, abyste mladého člověka zapojili do dalších kroků týkajících se jeho budoucnosti bez ohledu na to, jaká krátká nebo neurčitá může být. Veďte ho určitými rozhodnutími, např. co se týká léčby, léků, co chce říct rodině, přátelům, jaké nesplněné projekty nebo cíle chce realizovat. Nejdůležitější je, aby byl připraven na věčnost, aby se v otázce svého spasení spolehl na Krista.

Odborná starostlivost – pracovník s mládeží nebo kazatel by měl vždy spolupracovat s rodiči dospívajícího a měl by vždycky citlivě zvažovat, jestli by nebyl lepší pomocí profesionální kresťanský poradce jednak pro umírajícího, jednak pro jeho rodinu.

Článek byl se souhlasem 4D Ministries zpracovaný na základě knihy Joshe Mcdowella a Boba Hostetlera, Poradenství dospívajícím. 

Autor fotky: Arina Krasnikova na Pexels