Hněv

V současné složité situaci se kromě jiného vyskytuje také hněv jako silná emoce, kterou můžeme ventilovat pocity nejistoty a dlouhý čas trávený v uzavřeném prostoru se stejnými lidmi. Budeme pokračovat touto problematikou z knihy Josha McDowella a Boba Hostetlera „Poradenství dospívajícím“.

Podle Dr. Lesa Cartera existují tři obecné způsoby, jak lidé obyčejně řeší hněv:

1. Vytěsnění – necítí nutnost hněv řešit. Člověk ho přesouvá z vědomé oblasti do podvědomí. Tam může kvasit a zhoršovat se a může být nebezpečný.
2. Vyjádření – hněv prezentujeme verbálně nebo neverbálně – křik, zlé slova, zamračený pohled, prasknutí dveřmi, pláč, ledový pohled.
3. Opuštěný hněv – člověk udělá vědomé rozhodnutí, že se nechce hněvat, ale až potom, když zvládne umění hněv správně vyjadřovat.

Příčiny hněvu

Pokud chce moudrý vedoucí mládeže pomoct dospívajícímu pochopit hněv a vypořádat se s ním, musí se nejdříve snažit pochopit jeho kořeny a příčiny. Těmi jsou:

1. Frustrace – množství cílů a tužeb v období dospívání a intenzita, se kterou je chtějí mladí dosáhnout, může vést k frustraci.
2. Odcizení – izolace nebo odmítnutí ze strany vrstevníků.
3. Zranění a hrozba zranění – fyzické nebo emocionální.
4. Nespravedlnost – dospívající jsou velmi citliví na nespravedlnost.
5. Strach
6. Zloba jako naučená reakce – mladý člověk přebírá modely a řešení situací z rodiny a nejbližšího okolí.

Následky hněvu

Hněv a nepřátelství jsou významným faktorem při vzniku vážných onemocnění a hlavní příčinou trápení, deprese, nízké výkonnosti, nehod a podobně. Psycholog Gary R. Collins popisuje čtyři hlavní důsledky, které může mít hněv na člověka. Tyto následky se mohou v mnohém překrývat nebo v různých situacích měnit.

1. Stažení se do sebe – ukrývání a vyhýbání se problému, vědomé popírání
2. Obrácení hněvu dovnitř – člověk je nahněvaný uvnitř, ale navenek hněv nevyjádří
3. Útok na zástupnou osobu – verbální, fyzické nebo jen myšlenkové napadnutí druhého, nevinného člověka
4. Vypořádání se se zdroji hněvu – destruktivní (agresí) nebo konstruktivní (hněv přiznáme a snažíme se hledat příčiny a změnit situaci)

Biblický pohled na hněv

Slovo pravdy, kterým nám Bůh úplně na počátku dává nové narození, je spolehlivým zdrojem síly pro ovládání impulzů k hněvu a hněvivých pocitů. Z biblických textu (Jakub 1. 18-21, Efezským 4. 25-27, Galatským 5. 22-23) můžeme vyčíst fakta a řešení jak zvládat hněv:

1. Je možné se hněvat, ale přitom nehřešit 
2. Dospívající se musí naučit řešit problémy, které vyvolávají hněv (setrvávání v hněvu dává příležitost k pokušení a hříchu)
3. Ne každý hněv je bez hříchu (hněv může bránit Boží spravedlnosti)
4. Hříšný hněv je iracionální a nesmyslný (dosáhne jen rozbrojů a člověk by si měl připomenout pravdu)
5. Křesťanským ideálem je naučit se sebeovládání  

Reakce na problém hněvu

Pomoc mladým bojujícím s hněvem může představovat dlouhou a náročnou úlohu. Navzdory tomu je to možné, pokud budete pamatovat na následujíce doporučení:

1. Naslouchání – všímejte si, co mladí říkají a jak se cítí
2. Vcítění – místo tvrdých nebo odsuzujících postojů, buďte empatičtí 
3. Ujištění a povzbuzení – uznejte hodnotu člověka, oceňte jeho vlastnosti a postoje
4. Nasměrování – veďte mládežníka k zamyšlení nad zdrojem hněvu, aby se vyrovnal se zraněním a pozval Boha do své bolesti
5. Zapojení – osobní akční plán – mladý člověk sám ať navrhne řešení
6. Odborná péče – alternativa ve složitých případech

Více detailů ke každému bodu najdete v knize Poradenství dospívajícim ?

Článek byl se souhlasem 4D Ministries zpracovaný na základě knihy Joshe Mcdowella a Boba Hostetlera, Poradenství dospívajícím.

Autor fotky: Craig Adderley na Pexels