V minulém článku jsem v rámci přemýšlení o multigenerační církvi sdílel tři důvody, proč věřím, že církev, kde spolu bok po boku žijí a vzájemně se budují různé generace, může existovat. A proč je mou osobní preferencí. V tomto článku se s vámi chci podívat na 3 tipy, které nám mohou pomoci se nějakým způsobem postavit k mnoha výzvám, které toto uspořádání přináší.
1. Ne horší, jen jiné
Při rozhovorech s lidmi různých generací neustále narážím na názor, že životní styl ostatních generací je horší, než ten jejich. Na názor, že staré chvály jsou děs a hrůza, že rozhovory po facebooku jsou povrchní, že za nás to takhle nebylo, že žijeme v jiné době a lidé by si to konečně měli uvědomit.
Pokud v naší církvi má růst multigenerační kultura, každý člen musí přijmout, že životní styl jiné generace není bráno obecně horší. Je jen jiný, žijí jinak, než jsme zvyklí my. Samozřejmě má své slabiny i silné stránky. Mladší generace potřebuje přijmout, že starší lidé vidí větší hodnotu v tradicích než my, že jsou vše zvyklí řešit osobně a spousty dalších věcí, které nejsou horší. A lidé středního věku a starší zase potřebují pochopit, že čtení bible na mobilu není méněcenné, že i na messengeru se dají řešit velmi hluboké věci a že to není povrchní, horší. Je to jen jiné. Věřím, že je to první krok ke vzájemnému pochopení a budování jednoty napříč generacemi. A tak, ptejme se spíše po principech a vnitřních hodnotách a motivacích, než po vnějších projevech.
2. SWOT analýza
Nebojte, nebudeme si kreslit tabulky. Tato rozšířená metoda hodnotí silné a slabé stránky společností vůči rizikům a příležitostem (S – strengths, W – weaknesses, O – opportunities, threads). Každá generaci zastoupená v církvi může mít svoji vlastní SWOTku. Každá má své silné i slabé stránky a stejně tak má jiné, specifické příležitosti a rizika. Pokud se ale díváme na církev jako multigenerační celek, pak zjišťujeme, že právě tato odlišnost generací v jednotlivých čtyřech oblastech může přinést nečekaná řešení. Při vedení církve se jednotlivé generace bezděčně zaměřují na své vlastní SWOT. Pokud ale chceme vést a budovat multigenerační církev, podívejme se jak vypadá tato analýza pro všechny generace dohromady a navzájem. Jistě, bude tam více rizik, ale i více příležitostí. Více možností nečekaných řešení. Jak může silná stránka mladé generace pomoci eliminovat rizika starší generace? Jak může síla seniorů pomoci mladé efektivně využít příležitost, která se otevírá střední generaci? S touto jednoduchou analýzou se dá pohrát. Může to být zajímavé cvičení jak pro setkání staršovstva, teamu mládeže nebo třeba ideálně obou teamů dohromady.
3. Autorita a odpovědnost
Vedení církve je bottleneck (překl. hrdlo láhve), kvalita vedení jakékoli společnosti a církev nevyjímaje má zásadní vliv na to, jaká tato společnost bude, jakou bude mít kulturu, jak bude fungovat. Platí to i v otázce budování multigenerační kultury v církvi. Co se neděje na úrovni vedení, to neočekávejte, že se bude dít na úrovni celého společenství. Tento poslední bod je výzvou k přemýšlení. Funguje vedení vaší církve multigeneračně? Jaké je věkové složení vůdčích orgánů vašeho společenství. Dokáží spolu vedoucí různého věku dobře vycházet, respektovat se?
Kdyby existoval jasný 10ti bodový návod, jak budovat multigenerační společenství, bylo by vše jednodušší. Ale není to tak. Je spousta dalších věcí, které budují zdravé církve s mnoha generacemi – společná modlitba, společný čas, dialog, učednictví napříč generacemi. O tom možná někdy příště!