Proč věřím v multigenerační církev

Je to boj, stejně tak jako všude jinde, i v církvi dochází a bude docházet ke střetům kultur. Nejen mezi kulturou jaksi “světskou” a “církevní křesťanskou”. I v rámci církve samotné bez ohledu na to, zda jsou lidé křesťané či ne, dochází ke střetům kultury mládeže a starších generací. Tento střet bude vždy vytvářet určité napětí, které ale zdravě uchopeno může umožnit církvi lépe růst.

Stalo poměrně častým zvykem, že silný vedoucí mládeže si v určité fázi vytvoří ze své služby novou stanici a poté i samostatnou církev. Toto společenství je pak z velké většiny tvořeno lidmi té generace, která jej založila. Na první pohled to má spoustu výhod – panuje poměrně jednotný názor na formu bohoslužeb i celkové organizace života církve. Lidé přirozeně nacházejí přátele, kteří procházejí podobným životním obdobím. Misie i například témata kázání nebo skupinek se dají poměrně jednoduše zaměřit ne určitý “segment”.

Nebo vídáme variantu “církev církvi” – a musím popravdě přiznat, že i my jsme u nás na WAVE touto formou dlouho fungovali. Mládež sice formálně není novým sborem, ale sama si řeší skupinky, bohoslužby i outreach. Má vlastní vizi i strategii. Existuje nějaké propojení, ale spíš jen jako výjimka nebo skrze ty, kteří v církvi vyrostli. A co dál, že?

Jak naznačuje název tohoto článku, věřím, že je možné mít multigenerační církev. Společenství, kde nejsou jednotlivé generace pouze zastoupeny, ale kde žijí bok po boku, mají blízké vztahy a vzájemně se budují a doplňují. Tedy formát, který není snadný, ale je možný. A protože věřím, že každý vedoucí se má nejdříve ptát “proč” a až potom “jak” – zde jsou dva první důvody, proč věřím v multigenerační církev:

1. Církev jako jedno tělo

V 1. Korintským 12 píše apoštol Pavel o církvi jako o jednom těle o mnoha údech. Hovoří tam o duchovních darech, ale ke mě tento text mluví i v otázce generací. Tvrdit, že si jedna dominantní generace v místním společenství vystačí sama je přinejmenším odvážné. Vždyť Bůh dal rozličné dary a obdarování lidem a dal také možnost tyto dary určitým způsobem rozvíjet, nabývat zkušenosti, poznávat věci. Ano v církvi má mít místo mladý i starý, muž i žena, rom i běloch, každého si Kristus touží použít pro své Království, ale to neznamená, že jsou všichni stejní, ani že se vzájemně nepotřebují.

2. Jednota, která bije do očí

Když se Ježíš v zahradě modlil několik hodin před ukřižováním (Jan 17), jeho myšlenky mířily hodně k Jeho učedníkům. K těm, které již měl i k těm,kteří jej přijmou později – tedy i k nám. Mohl se modlit za spoustu super věcí – moudrost, odvahu, znalost, poslušnost a já nevím co. Jeho modlitba má však podle mého názoru jedno stěžejní myšlenku a tou je jednota. Jednota, která podle Ježíšových slov má hrát významnou roli v tom, aby svět poznal Jeho lásku. Jednota, která není postavena na společných názorech, věku, preferencích a životním stylu. Ne, tyto hodnoty sjednocují i lidi ve světě. Ale čím dál víc přemýšlím o této “do očí bijící jednotě v církvi” – o jednotě, který jde napříč a snad i chcete-li navzdory rozdílným generacím a názorům. Jednota, jako měl Otec a Syn – jen tak mimochodem i tento “obraz” je mezigenerační.

3. Začarovaný kruh

Jsem všemi deseti pro zakládání nových církví, to opravdu ano! A jsem ze srdce vděčný za vedoucí, které Bůh povolal k tomu, aby založili novou církev a v požehnání své “mateřské církve” jdou do této výzvy. Výzvou dnešní doby ale je, aby nevznikala tendence budovat samostatné “jednogenerační církve” z podkladů mládežnické komunity. V minulosti takto vznikla řada sborů – vymezením se vůči formě a statičnosti “staré” církve. A toto “negativní vymezovací DNA v nich často zůstává hluboce zakořeněno. Jak jsem psal na úvod – z mnoha úhlů pohledu se tento krok zdá logický. Jenže církev nesjednocuje forma – ale Ježíš živý v nás. Není to tedy o dělání kompromisů ve formě ale o společném dialogu a hledání něčeho hlubšího. Církve se dají budovat i multigenerační.

Nesnědl jsem všechnu moudrost světa a do dnešního dne u nás v církvi v Brně hledáme způsob jak budovat skutečně multigenerační církev, ale věřím v ni. Věřím v jednotu církve, která je založena na Kristu, spojuje lidi všech generací a je do očí bijícím svědectvím o tom, že Ježíš žije v nás. Na pár tipů “jak” se podíváme v příštím článku.