Očekávej velké věci

Můj život se skládá z různých etap. Jsou období, které jsou náročné a plné těžkých rozhodnutí, jsou chvíle, které jsou smutné, další jsou zase plné úspěchů a radosti. No, a potom jsou zde samozřejmě meziobdobí obyčejných dní. Těch je nejvíc. Hodinu střídá další hodina, pondělí střídá úterý. V tomto období jsou moje dny jasné. Ráno vstát na křik dítěte, obléct jeho, obléct sebe, mezitím mu uvařit snídani, reagovat na kvantum jednoslovných vět typu: „Tati. Auto. Haja. Kaka (pozn. matky: kaše). Vidím. Jdeme.“ Nasnídat se dokud můj syn nepřijde s novou potřebou. Potom si jdeme hrát. A tak to jde dál celý den. Je pro mne velmi jednoduché v těchto dnech sklouznout do obyčejnosti, unuděnosti.

Častokrát tak vypadá i naše služba. Přicházejí za námi „naše děti“ s potřebami. Některé požadavky jsou absurdní, jiné otravné, některé se opakují donekonečna. Výsledky naší práce často nevidět, ale přijdou i chvíle, kdy jsme pyšní na ty, kteří se něco nové o Pánu Bohu naučili, na ty, kteří se posunuli dopředu.

V obyčejných dnech může náš pohled sklouznout z Krista na jiné věci. Nevidíme cíl, ke kterému jsme byli povolaní, a jen tak žijeme. V takových dobách si ráda připomínám staro smluvní příběh o Eliášovi a Elíšovi. Stalo se v něm toto: Eliáš už věděl, že ho Pán Bůh chce povolat k sobě, a proto chtěl odejít od Elíši. Ten ho však následoval všude, i když ho Eliáš odrazoval. 

A stalo se, jak přešli, že Elijáš řekl Elíšovi: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat.“ Elíša řekl: „Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha!Elijáš mu řekl: „Těžkou věc si žádáš. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se.“ 

2. Královská 2:9-10

„Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha“ Tento výrok mi rezonuje v hlavě. Mám já takový postoj v obyčejných dnech? Nemám. Jak často dokážu zapomenout na všechno to požehnání, které má Pán Bůh pro mne připravené. Jen si tak žiji ze dne na den a zapomínám na duchovní realitu. Můj duch podřimuje. A tehdy si připomenu, že moje očekávání mají být vysoké.

Z tohoto příběhu je ale jasné, že jestli máme vysoké duchovní očekávání, bude to těžké. O dobré věci potřeba usilovat. Eliáš to Elíšovi řekl přímo: „Těžkou věc si žádáš.“ Duchovní růst nás bude stát mnoho. Mnoho času, námahy, sebezapírání a dalších věcí. Když si otevřete příběhy o Elíšovi, které následovaly potom, co byl Eliáš vzatý do nebe, jsou to příběhy plné Boží moci, ale i těžkých chvil. Ano, když se usilujeme o duchovní růst, čekají nás velké výzvy, ale výsledek budu já, více se podobající na Krista. A to je cíl, který chci mí před očima. Každý den. I v ten dnešní, obyčejný den.