Jak budovat „širokou & hlubokou“ mládež? [Tibor Máhrik]

Omyl hloubky

Je smutné, když přijdu na skupinku mládeže, která už roky neroste, spíše se počtem zmenšuje a jako důvod vedoucí řekne: „My se snažíme jít do hloubky.“ Myslí tím „duchovní hloubku“. Mají „svoje témata“, kterým kromě nich moc nikdo nerozumí. Žijí uzavřeným způsobem, nedokážou kriticky myslet, v jejich světě je všechno jasné, na všechno mají konečné odpovědi. Používají jazyk vzdálený od jazyka jejich vrstevníků ve škole. Charakter jejich setkání není přitažlivý pro „cizí“ a často ani prostředí. Fundamentalistické dusno.

Omyl šířky

Stejně tak je smutné, když má skupina mládeže pestré aktivity, na které přicházejí i jejich necírkevní přátelé, ale když se setkají „na mládeži“, nemá se kdo pomodlit. Svědectví mezi sebou už dávno neslyšeli. Jsou spolu rádi a atmosféra je velmi fajn, jen Kristus se nějak z jejich komunity vytratil. Zůstal jen Jeho stín. Ne Jeho mocná a proměňující přítomnost. Dokážou zajít na pizzu, hambáč i do kina, ale nedokážou se spolu postit, vynaložit svoji energii a čas u rozjímání nad Písmem a odejít do samoty chválit Pána Ježíše Krista.

Zatímco ta první skupina je na nejlepší cestě stát se sektou, té druhé skupině hrozí, že se stane dobrým sociálním klubem. Ani v jednom případě se nedá mluvit o zdravé mládeži, o zdravé církvi.

Vyváženost parametrů

Je to jako s krychlí. Musí mít tři stejné úsečky a ty musí být vzájemně kolmé. Mluvíme o jakési vyváženosti parametrů krychle. To stejné platí i pro práci s mládeží, jestli má být zdravá, plodná a perspektivní. Jedno bez druhého a třetího nejde.

#1 Zdraví mládežnické práce

Zdraví souvisí se životem. Tam, kde život vyvěrá, tam je zdraví. Mluvíme o životě z Boha. To nejde jinak, než na kolenou. U Jeho slova. U uctívání. U společných půstů. U zdravého biblického vyučovaní. Každý dobrý leader začíná u Božího slova. Ví totiž, že „slovem Božím povstaly věky…“ (Žd 11,3) a víra je „ze zvěstování a zvěstování je skrze Slovo Boží“ (Řím 10,17). Tam, kde není víra, zůstává jen aktivita. Takových klubů je v každém městě opravdu dostatek. A bývají mnohem lepší, než ty naše „křesťanské“ kluby. Mládež má ale důvod a příčinu svojí existence v Bohu. Ve víře v Něho. Teda rozvíjej:

  • vyučování Bible o tématech, které mladé zajímají
  • modlitby za konkrétní věci v životech mladých, jejich rodin, společnosti
  • chvály a uctívání jako „povinnou jízdu“ na setkání věřící mládeže.

Je potřeba to dělat tvořivě, zajímavě a se srdcem plným vášně. Leader bez vášně by neměl vést ostatní. 

Ze života: Jednou jsem přišel do sboru, kde mládež neuměla vydržet 15 minut u studia Písma. Po roční systematické práci jim bylo málo 45 minut. A když jsme pozvali mezi sebe hosta, který měl slovo 15 min, komentovali to potom, že to „pořádně odflákl a nic neřekl“. Byla to skvělá mládež a Bůh nás velmi požehnal! Vyrostli tam starší sboru, misionáři, skvělí lidé a později zakladatelé nového sboru.

#2 Plodnost mládežnické práce

Plodnost souvisí s ovocem. V jistém smyslu jde o duchovní růst a ovoce Ducha (Gal 5), které souvisí s formováním charakteru mládežníka, ale na druhé straně jde i o viditelný „efekt“ v podobě služby a práce ve sboru. Jedno bez druhého nejde. Tak jak platí, že Bůh „řekl“ a „stalo se“, teda slovo a čin patří spolu, tak i v životě mládežníka poznání Písma a život z Boha (1 ZDRAVÍ) se projeví v jeho činech, zodpovědnosti a závazcích, které dokáže přijmout a učí se je dodržet. Tedy:

  • vezměme službu ve sboru
  • zapojme se do komunity města/vesnice
  • najděme prostor pro sociální činy (pomoc starým, mladým maminkám…).

Ze života: V jedné mládeži jsme celý rok pomáhali starým lidem a děvčata mladým maminkám. Lidé byli nesmírně potěšení (to není málo!) a my jsme rostli do Kristovy podoby. Dobrý leader umí moudře měnit aktivity a cíle a nastavuje rytmus činnosti.

#3 Perspektiva mládežnické práce

Perspektiva souvisí s budoucností a nadějí. To znamená, mládežník se připravuje na manželství, svoji kariéru a zodpovědnost v církvi i společnosti. Tato témata musí rezonovat v rozhovorech, ve studiu Písma. Takový leader, který dokáže odkrývat horizonty budoucnosti, buduje zdravou a plodnou mládež. Je potřebné přemýšlet nad situací ve vlastním sboru, společenském vývoji a nebát se i náročných intelektuálních témat, které přináší doba. Je to náročné na kritické myšlení a všeobecný rozhled, který leader musí mít. Tehdy se vize mládeže nevyčerpá a mládežníci uvidí „pokračování“ pro svůj život, když jednou v mládeži skončí. Tedy:

  • diskutujme o dobré knize
  • pozvěme zajímavé hosty
  • pojďme spolu do divadla, na film…

Ze života: Znal jsem mládež, která byla poměrně početná – cca 30 lidí. V průběhu 5-7 let mládež v tom sboru prakticky přestala existovat. Šlo o poměrně velké město, teda demografické důvody můžeme vypustit. Jaké byly příčiny? Byli uzavření, chyběla jim praktická stránka života a vůbec neotevírali témata perspektivy – tedy plány do budoucnosti. Nebyla teda ani výchova nových lídrů a zmocňování ke konkrétní službě. Úplně absentovalo učednictví, kde někdo někoho vede a tomu se i vykazuje. Byla to jen hromada pěkných křesťanů, kterým bylo dobře, protože jich bylo hodně. Jestli se tam i někdo nový objevil, rychle pochopil, že tam nepatří…

Nebezpečné mýty

  • „Když zavedeme princip učednictví, nastane multiplikace a mládež poroste.“ Nemusí to tak dopadnout. Růst církve není výsledkem sociálního inženýrství vedoucích, ale je darem Božím. Učednictví je ale dobrá věc. Nedělejme ji ale násilně.
  • „Když dostatečně „promodlíme misii“, tak naše mládež (sbor) poroste.“ Jistě, modlit se je potřeba, ale duchovní průlom v regionu je na rozhodnutí Boha.
  • „Když nerosteme, nevadí, hlavně, že jsme věrní Bohu.“ Jistě, je potřeba být věrný a i tak setrvat, ale to nás nesmí obrat o bolest v srdci z toho, že nerosteme početně, že jako církev nejsme kvasem ve společnosti, že náš svícen čmoudí, ale nesvítí.
  • „Když se objeví divné názory v mládeži, práce je ohrozená.“ Naopak – je potřeba vítat netradičnost, odvahu k risku, nové přístupy… vždyť Písmo říká: „Všechno zkuste a dobré podržte.“ (1 Tes 5,21)

Blahoslavený je ten sbor, který dokáže unést své mladé v jejich slabosti, kritičnosti, touze po změně a novátorství. A blahoslavenější je ten vedoucí, který to ustojí, když za sebou takový sbor nemá. 

Zůstaň v kontaktu

Přihlas se k odběru našeho info listu a budeme ti posílat nejen informace o novém obsahu na našem webu, ale i zajímavé materiály, které na našem webu nenajdeš.

Tvůj email zůstane u nás, nikomu ho nebudeme dávat.

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..