Lídrů je málo

Ve firmě to je jednoduché: vyhlásí se konkurz na pozici, přihlásí se zájemci a komise si vybírá. Jednoduchost je však zdánlivá – když nemáme vůdce, nepomůže žádný konkurz. Výběrové konání totiž lídra jen vybírá, nevytváří ho. Proto ve světě businessu letí tzv. headhunting. V církvi to je jinak – tam musíme pracovat s tím, co máme. Církev je komunita, ne firma.  Ale i v církvi platí, že máme rozsuzovat a zároveň do služby a zodpovědnosti vybírat to nejlepší z nejlepšího. Ne dokonalé, ale nejlepší. Bůh žehná snahu, úsilí a oběť. Dobrý lídr se neustále učí, ptá a tvrdě na sobě pracuje. Tam, kde lidé doopravdy chtějí, tam bude Boží ruka konat. 

Vedoucí jsou darem

Podle Bible je vůdcovství dar i povolání. Je dáno od Boha. Jestli chceme mít vedoucí, musíme za ně prosit. Jsou potřební, protože žně je velká a dělníků málo. A když je Bůh dá, musíme je pěstovat, vychovávat od dětství a potom, když přijde ta správná doba, je musíme umět pověřit a potom respektovat. Silný tým totiž vzniká kolem silné osobnosti. Tým stejnoměrně obdarovaných neexistuje. Jednota v rozmanitosti je Boží plán. Jsou totiž různé dary, různá obdarování, které Bůh povolává k jednomu cíli: k dílu evangelia (Mt 28). Rozpoznání obdarování a následná vzájemná úcta je nutnost fungování vůdčího týmu.

Toxické prostředí

Jak ve společnosti, tak i v církvi hrozí to, že se vytvoří atmosféra průměrnosti, kde ti, kteří chtějí špičkovou kvalitu, nejsou vítáni. Vidíme to každý den kolem nás. Atmosféra zakonzervovaných stereotypů, v které jsou reprezentanti pozitivní změny přehlíženi. Prostředí nezdravého rodinkaření, které udržuje vedení v těch „správných rukách“ a tvořivé lídry „z jiných kruhů“ šikovně likviduje, ignoruje a jejich vplyv mocensky potlačuje. Bůh ale stále posílá obdarované lidi, aby vedli, měnili, tvořili, chránili a zápasili o Boží věc. Běda, jestli je přehlédneme! Bůh chce uskutečnit svoje plány milosti v dějinách lidstva. Tam, kde v komunitě není ochota změnit dobré ve jménu lepšího, přichází úpadek a později zánik. Život se ale nezastaví. Povolá si kameny. Sbory zaniknou a narodí se nové.

Praktické rady

  1. Lidi do týmu vybírej velmi opatrně. Ne každý, kdo něco sám v životě dokázal, se hodí do vůdčího týmu. Když se tam dostane nevhodný člověk, všichni se budou trápit a práce nepůjde dobře a rychle.
  2. Intenzivní komunikace uvnitř v týmu je životně důležitá. Organizuj i neformální setkání. Sdílej nejen pracovní informace ale i osobní. Buď otevřený. Tím vysíláš signál důvěry vůči ostatním. Buď však připravený, že tvoji důvěru někdo zradí. To tě nesmí položit. I Pána Ježíše zradili… ale svoji misi dokončil.
  3. Zabývej se velkým obrazem Božího díla, které přesahuje ty cíle, které jste jako tým přijali. Vize je vždy větší, než konkrétní stav vaší služby a situace v komunitě. Ať je silnější pohled do budoucnosti než řešení věcí minulých. Minulost tě nesmí oslepit.
  4. Buď pro aktivní, hledej způsob, jak se věci dají napravit. Neuvízni pohledem na překážkách, které přitom budeš muset překonat. Místo instrukcí a příkazů tvoř kulturu otázek: Proč se toto děje? Co si myslíš, že bychom měli dělat? Jak si vysvětluješ…? Upřímné otázky vytvářejí atmosféru úcty, respektu a vzájemné důstojnosti.
  5. Aspoň 2x do roka mějte strategické plánování, které vychází z vaší vize. To vás ochrání od toho, abyste řešili jen režijní věci a ztratili orientaci v celkovém směrovaní. Součástí toho ať je i poctivý komentář výkonů, kvality a osobního nasazení každého člena týmu.
  6. Buď ostatním ve všem příkladem. Tak radí apoštol Pavel. Je to velmi náročné a vyžaduje to jít první do akce, ale i mít pokoru být první, kdo přizná svoje selhání a reflexi vlastní služby. Zároveň tak vytváříš kulturu kvality a špičkového přístupu v týmu. Pamatuj na Daniele v Babylóně – dělal věci 10x líp než ostatní.
  7. Přinášej na každé setkání povzbuzení, vděčnost a naději. Lidé mají rádi pochvalu a uznání. Je to biblické a moudré. Máme být vděční jeden za druhého a máme se upevňovat v naději. To jsou krásné projevy pravé lásky a víry. V církvi je ve vedoucích pozicích mnoho pesimistů a lidí se strachem, přitom strach je hřích (Zj 21:8). 

Zdravá víra je střízlivá, odvážná a smělá. Velkým vzorem nám může být David, který se nebál postavit proti Goliášovi. Neměl velkou podporu, ale v klíčové chvíli dokázal zaujmout klíčovou pozici a udělat to, co od něho chtěl Bůh. O to musí jít každému kvalitnímu týmu. David svoji misi úspěšně dokončil. I když ho zradili nejbližší. Přestože těžce selhal. Přestože zůstal sám nebo byl obklopený hromadou správných chlápků. Vždy vstal a šel dál. Ten běh zodpovědnosti musíme doběhnout vítězně (Sk 20:24).

Kazateľ Cirkvi bratskej, dlhoročný pracovník s deťmi, dorastom a mládežou na lokálnej i národnej úrovni. Vizionár, iniciátor a spoluzakladateľ niekoľkých neziskoviek (napr. ÚDM či TCK). Popri duchovnej službe pôsobí ako vysokoškolský pedagóg v oblasti filozofie a etiky. Spolu s manželkou vedú semináre o rodinnom poradenstve, manželskom koučingu, leadershipe a revitalizácii zborov v rámci organizácie TELEOS. Majú tri deti, všetky sú spolu s partnermi zapojené v duchovnej práci.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Na našem webu používáme soubory cookie

Potvrďte prosím, zda přijímáte naše sledovací soubory cookie: Google Analytics, Facebook Pixel. Sledování můžete také odmítnout, takže můžete nadále navštěvovat naše webové stránky bez odesílání jakýchkoli dat službám třetích stran.