Šabat #3 – Pánem nad Šabatem

V prvním článku této série jsme se podívali na Šabat z pohledu Genesis, abychom viděli dobro a radost ve stvoření a to, jak Bůh chce, abychom si stvořené věci užili jako Jeho dar. Druhý článek se zabýval Šabatem z pohledu Exodus – co je práce, co je odpočinek a kdo je Pánem nad mým životem.

Jak to dnes nějak praktičtěji aplikovat? Genesis i Exodus hovoří o skutečnostech, které nám jsou dnes velmi vzdálené. Jak k nim můžeme přistupovat v dnešní době?

Myslím, že velmi dobrou odpověď na tuto otázku najdeme v Ježíšově životě a konkrétně v jedné diskusi Ježíše s farizeji a zákoníky (Mk 2:23-28).

„Pohleď, co dělají!“

Diskuse je o tom, co učedníci dělají během Šabatu. Chlapi mají hlad a tak nebudou čekat, ne? Tak si dají po cestě takový lehčí „snack“. No farizejům se to moc nelíbí a tak vyčítají Ježíšovi, ať si dá svoji „skupinku“ do pořádku, že takovéhle věci se přece nedělají. Ježíš jim na to odpoví známou větou „Šabat byl stvořený pro člověka a ne člověk pro Šabat“ (Mk 2:27, můj překlad) a my jsme se s tím výrokem v Církvi těžce srovnali.

Legalismus? Ne, radši knihu!

Evangelikální křesťané jsou někdy až traumatizovaní slovem „legalismus“. Možná je to tím, že jsme jako protestanti vznikli oddělením od Římsko-Katolické Církve, která byla ve středověku velmi poznačená legalismem a cokoliv nám „smrdí“ na slepé dodržování tradicí a pravidel, automaticky označujeme za „legalismus“ a od toho se separujeme.

Tento Ježíšův výrok o Šabatě je jeden z nich. Často, když někdo na toto téma kázal (ať už ve Španělsku nebo na Slovensku) pointa byla, že my už nemáme dodržovat Šabat, protože „člověk nebyl stvořený pro Šabat“ a Ježíš nás vysvobodil od takových „prázdných tradicí“. 

Problém s touto interpretací je, že tento výrok má 3 části a tento postoj ignoruje 1. část, příliš zdůrazňuje 2. část a nerozumí 3. časti.

Šabat v 3 částech

První část je „Šabat byl stvořený pro člověka“. U toho se moji kolegové málokdy zastaví. Ale Ježíš se zde vrací k příběhu stvoření a připomíná, že Šabat je dar, který Bůh dal člověku pro radost a potěšení. Je to dar, který chce, abychom si užili, ne ignorovali! 

V druhé části říká „Člověk nebyl stvořený pro Šabat“. Samozřejmě, že zde Ježíš kritizuje legalismus a slepé dodržování pravidel. Je to uctívání stvořených věcí místo Stvořitele, který od počátku lidského stvoření kazí naše společenství s Bohem (Řím 1:23, Gen 3:6). Ježíš kritizuje tuto slepou tradici, ale to nedělá ze Šabatu něco zlého nebo něco, čemu bychom se měli vyhnout. Ježíš jen napravuje problém, abychom se vrátili na dobrou cestu pro nás samotné.

Poslední část jsme asi často nepochopili. Kdysi jsem slyšel, že „člověk je Pánem nad Šabatem“, teda my rozhodujeme o tom, jestli máme nebo nemáme Šabat dodržovat (a aplikace byla, že lepší ho nedodržovat, ať nejsme legalisté jako farizeji). Ale to není, co Ježíš učil. Ježíš řekl „Syn člověka je Pánem nad Šabatem“. Ne člověk, ale Syn člověka – Ježíš Kristus je Pánem nad Šabatem. Takže on rozhoduje o tom, co znamená, a jaký postoj máme zaujmout my vzhledem k Šabatu.

Ježíš a Šabat

Přestože toto je asi jediný příběh, kde se Ježíš vysloveně k Šabatu vyjádřil (aspoň jsem neuměl najít další, ale uvítám připomínky), evangelia nám odkrývají Ježíšův pohled na Šabat skrze to, co během Šabatu dělal. Zkuste si někdy projít texty jako Mk 1:21-28, Mk 3:1-6, Mk 6:1-6, Lk 13:10-17, Lk 14:1-6, Jn 5:1-9, Jn 9:1-14. 

Víte, co mají tyto texty společné? Ježíš v nich uzdravuje. Ať už je to fyzické (což je většinou), duchovní (posednutí nečistým duchem) nebo duševní (řešení postavení ve společnosti) uzdravení, Ježíš využívá Šabat na to, aby lidem vrátil důstojnost a uzdravil je z jejich trápení. 

Ježíš je Pánem nad Šabatem. A Šabat chce využít na to, aby uzdravil člověka. Šabat byl stvořený pro člověka – pro uzdravení člověka. Když zastavíme naši aktivitu, naši práci, a dovolíme Ježíši, aby v nás skrze Šabat konal odpočinek, tak přijde On, jako Pán, a léčí nás – z naší fyzické únavy, z našeho duševního stresu, z našeho duchovního vyčerpání a vyhoření. 

Šabat byl stvořený pro člověka – pro tebe a pro mě. Na naše uzdravení. Ježíš nám skrze něj připomíná, že nás miluje a má soucit s naší bolestí – a proto chce něco udělat.

My nejsme Pánem nad Šabatem – tím je Ježíš Kristus, Syn člověka. Dovolme mu, aby nás skrze Šabat uzdravil, aby nás svojí mocí každý týden obnovoval jako milující lékař.