Jak jako neprofesionál biblicky radit (IV.): Dobré otázky

Mít povrchní vztahy je pro nás velmi jednoduché. Dokážeme hodiny vést rozhovory o věcech, které mají jen velmi malý – nebo vůbec žádný – dopad na náš život, o věcech, které se nijak nedotýkají našeho srdce. Mluvíme o počasí, o práci, o našich aktivitách, ale nějakým zázračným způsobem dokážeme i „osobní” věci sdílet tak, že osobně jen vypadají a do hloubky nejdou. Pokud ale chceme mít hluboké vztahy, pokud chceme někoho vést nebo někomu biblicky radit, pokud chceme někoho milovat a znát – pak nám tohle stačit nebude.
A právě učit se klást správné otázky a dostávat se do hloubky je klíčem k takovým vztahům, kdy jdeme životem s někým bok po boku a můžeme si vzájemně připomínat evangelium do všech praktických každodenních maličkostí i do velkých, život proměňujících záležitostí. To je právě to, co chceme dělat, když biblicky radíme, i když nejsme profesionální bibličtí poradci.

Předpoklady jsou cestou k neporozumění

Častým důvodem, proč se o ostatní víc nezajímáme, proč se víc neptáme, je to, že moc předpokládáme. Protože známe Bibli, víme, jak to s lidmi obecně je – a protože jsme lidé, kteří mají své vlastní zážitky a zkušenosti, často je projektujeme na ostatní. Musíme si ale uvědomit, že i když sdílíme některé vlastnosti, znaky a zkušenosti, pořád jsme každý jiný.

Ano, Bůh je náš stvořitel, a tím pádem pravdy v Písmu, které tam o nás jsou, platí všeobecně. Bůh ale také každého z nás stvořil jedinečně a pro každého z nás má svůj svrchovaný plán. Když tedy chceme vědět, jak se právě ony obecně platné principy projevují v životě konkrétního člověka, kterému chceme pomoct, musíme odhodit naše předpoklady a začít se ptát. Pak budeme moct mít dobré rozhovory a budeme schopni správně a do hloubky poznat člověka, který sedí před námi.

Dobré otázky

Často se bojíme s lidmi mluvit a bojíme se jich zeptat na to, jak se opravdu mají, protože se bojíme, že nebudeme mít žádnou dobrou odpověď. Vypadá to, že si myslíme, že nejhlubší vztahy mají (a nejlepší rady dávají) lidé, kteří vědí vždycky přesně, co odpovědět. A ne, že by naše odpověď nebyla vůbec důležitá. Mnohem důležitější ale je, že k tomu, abychom moudře reagovali, se dostaneme jedině přes dobré otázky. Klást dobré otázky je jednou z nejdůležitějších „zbraní” dobrého poradce a vedoucího. Právě díky otázkám můžeme někomu pomoci vidět nové pravdy v tom, co prožívá, nebo vidět staré pravdy novýma očima. Můžeme mu pomoci, aby se viděl víc ve světle Bible. Bůh si pak tohle může použít, aby měnil jeho srdce. Když se umíme dobře ptát, už i jen tím druhému dobře sloužíme.

Paul David Tripp ve své knize Nástroj v Božích rukou (kterou mimochodem vřele doporučuji k přečtení!) rozdělil umění kladení dobrých otázek do pár principů. Některé z nich si tady ve zkratce popíšeme.

1. Pokládejte otázky s otevřeným koncem

To znamená co nejvíc se vyhýbat otázkám, na které se dá odpovědět jen „ano” nebo „ne”. Takové nás totiž nutí spoléhat na naše vlastní předpoklady, pročbyla odpověď právě ano nebo ne. Pokud se například někoho zeptáme, jestli má dobré vztahy v rodině, a on odpoví, že ano, nic nám to neřekne. Neznáme totiž jeho definici dobrýchvztahů v rodině. Proto je vždycky lepší volit otevřené otázky – například v otázkách o manželství se můžeme zeptat, „Co tě na tvém manželství uspokojuje?” nebo „Jak vypadá proces, kterým se společně rozhodujete o velkých věcech?” místo pouhého „Máte se spolu v manželství dobře?”

2. Kombinujte všeobecné a konkrétní otázky

Většina problémů, které máme, se projevují ve vícero oblastech našeho života. Jen málokdy existuje problém izolovaně pouze v jedné z nich.

Všeobecně zaměřené otázky nám pomohou odhalit témata a vzorce chovánív životě daného člověka. Například moje touha po uznání se může ve společenství projevit přehnanou angažovaností a neschopností cokoliv odmítnout – a zároveň se může doma projevit zahořklostí vůči manželovi a odcizením, protože mi nedává takové uznání, jaké si podle svých představ zasloužím – nebo dokonce po mně uznání chce, místo, aby mi ho dával tak, jak bych chtěla.

Konkrétní otázky pak cíleně prozkoumávají konkrétní oblast života. Jejich účelem je odhalit kořenproblému. V mém případě by to třeba znamenalo cílené otázky na to, proč nejsem schopná nic v církvi odmítnout, proč trpím pocity selhání, když se nemůžu něčeho zúčastnit, jestli je to z lásky k Bohu a k lidem anebo z lásky k sobě samé a ke svému postavení.

3. Doptávejte se na jednu situaci různým způsobem, aby vám neunikly souvislosti

Neboli, když už víme „co”, zeptáme se „jak”, „proč”, „jak často”, „kde” nebo „kdy”. Každá skupina otázek nám dá nový pohled na věc a můžeme pak člověka, kterého máme před sebou, poznat víc do hloubky. Zároveň nám potom množství informací, které máme, umožní nechat stranou své vlastní předpoklady.

Díky navazujícím otázkám se dostaneme i k motivům, postojům srdce, reakcím a chování. Nezůstaneme jen u toho, že někdo má nějaký problém, abychom ho politovali a šli dál. Zjistíme, co k tomuto problému vedlo, jak se k němu staví, jak se chová k lidem okolo, když tento problém řeší, případně nám další otázky pomohou vidět modlu srdce, která k daným reakcím a postojům vede.

Sami sobě v duchu pokládejte otázku Co ještě nevím o tom, co jsem právě slyšel? Sled vašich otázek pak bude mít logiku a každá další odpověď vám pomůže zaplnit mezeru ve vašich poznatcích ohledně sdíleného problému.

Proč je to všechno důležité?

Všichni jsme hříšní a bojujeme. Zároveň máme všichni sklon si věci přikrášlovat, mluvit o sobě tak, abychom vypadali líp. Schováváme svoje selhání za náročnost našeho života, za těžkost situace, nebo omlouváme svůj hřích hříchem někoho jiného. Proto potřebujeme mít v životě lidi, kteří nás budou mít dostatečně rádi na to, aby se nás chtěli ptát. A proto chceme být takovými lidmi pro ostatní.

Nejde o to, abychom byli co nejvtíravější a zjistili co nejvíc informací jen tak pro sebe. Chceme druhému pomoct, chceme mu ukázat na biblické pravdy, říkat mu do života evangelium takovým způsobem, že bude dávat smysl do jeho situace. Často potřebujeme pomoct, abychom mohli vidět, jak lehce jsme vyměnili uctívání našeho úžasného Boha za uctívání Jeho stvoření. A vždycky, když je takto odkryt náš problém a hřích, můžeme se obracet k Ježíši, který má pro nás milost a lásku. Pro nás všechny slabé, trpící, hříšné, selhávající křesťany.

Pojďme do dalších rozhovorů s modlitbou. S modlitbou za to, abychom měli lásku k člověku, kterého nám Bůh poslal do cesty. Aby si Bůh používal naše otázky k odkrývání problémů a aby – třeba skrze tyto otázky – proměňoval naše zatvrzelá srdce, a to všechno ke své slávě.

Zůstaň v kontaktu

Přihlas se k odběru našeho info listu a budeme ti posílat nejen informace o novém obsahu na našem webu, ale i zajímavé materiály, které na našem webu nenajdeš.

Tvůj email zůstane u nás, nikomu ho nebudeme dávat.

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..